1
00:00:06,347 --> 00:00:09,426
<i>Odjakživa jsem říkala,
že samotné by mi bylo lépe.</i>

2
00:00:09,498 --> 00:00:12,239
<i>Měla bych svou práci a přátele,</i>

3
00:00:12,246 --> 00:00:15,837
<i>ale někoho, od nějž by
se mi odvíjel celý život?</i>

4
00:00:16,386 --> 00:00:19,985
<i>- To za ty starosti nestojí.</i>
- Sem přijde kolébka.

6
00:00:19,986 --> 00:00:26,180
<i>- Jenže člověk míní, život mění...</i>
- Přebalovací stůl můžeme dát... semhle.

9
00:00:28,690 --> 00:00:31,619
Nemůžem přece rozvrhovat dětský pokoj,
když ještě žádné dítě nemáme.

10
00:00:31,620 --> 00:00:33,198
Akorát celou adopci zakřikneš.

11
00:00:33,199 --> 00:00:36,287
Sociální pracovnice by ráda viděla, kde
žijem, a tady je to jak na minovém poli.

13
00:00:36,288 --> 00:00:39,851
- Chci jí jen odvést pozornost
od všeho toho harampádí. - Zdravím.

14
00:00:39,883 --> 00:00:43,681
Janet, vítejte. Jak se máte?
Děkujeme, že jste přijela.

16
00:00:43,682 --> 00:00:45,961
Opatrně, pozor na ty hřebíky.

19
00:00:54,747 --> 00:00:56,922
Pro dítě jako stvořený, že ano?

21
00:01:05,390 --> 00:01:07,988
Stavím se ještě v laborce.
Uvidíme se po příjmu, ano?

23
00:01:07,989 --> 00:01:11,241
Jasně. Proboha. Já zapomněla,
že dnes dorazí Hobartovi.

24
00:01:11,242 --> 00:01:13,468
Rve mi srdce, když k nám
přijde pacient s Alzheimerem,

25
00:01:13,469 --> 00:01:15,745
- který má malé děti. - Pokud
nechceš, tak si ho brát nemusíš.

26
00:01:15,746 --> 00:01:18,093
- Pohovor s nimi můžu udělat já.
- Přestaň mě brát jako svou ženu.

27
00:01:18,094 --> 00:01:21,506
Ve výzkumu jsme kolegové.
Že mi to rve srdce ti říct smím,

29
00:01:21,507 --> 00:01:23,626
ale jen proto se mnou
v rukavičkách zacházet nemusíš.

30
00:01:23,627 --> 00:01:25,216
- Chovej se ke mně jako k doktorce.
- Dobře. Promiň.

31
00:01:25,217 --> 00:01:28,093
Tak je upaluj vyzpovídat,
kolegyně.
........