1
00:00:00,100 --> 00:00:01,309
Přeložil Zeeno

2
00:00:01,059 --> 00:00:02,037
....slyšíš mě ?

3
00:00:02,037 --> 00:00:05,015
Ano. Myslím, že mě slyšíš,

4
00:00:05,016 --> 00:00:08,017
ale nevidíš mě, že?

5
00:00:08,017 --> 00:00:10,047
Slyšíš mě, protože máš uši.

6
00:00:10,047 --> 00:00:15,075
Pokud zavřeš oči a natáhneš ruku na obrazovku, zjistíš, že tam je.

7
00:00:15,075 --> 00:00:17,076
Cítíš ji svojí kůží.

8
00:00:17,076 --> 00:00:22,042
Pokud se jí nemůžeš dotknout, přinejmenším ji můžeš cítit nosem

9
00:00:22,042 --> 00:00:28,023
a podle pachu hořící umělé hmoty si uvědomíš, že tam opravdu je.

10
00:00:28,023 --> 00:00:30,044
Naštěstí máš na to nos.

11
00:00:30,044 --> 00:00:32,079
Ale co kdybys ji ochutnal?

12
00:00:32,079 --> 00:00:39,053
Bude to trochu těžší, ale nakonec ucítíš chuť plastu, protože máš jazyk.

13
00:00:39,053 --> 00:00:46,004
Rozumíš světu kolem sebe, všemu, co tě obklopuje, díky svým pěti smyslům.

14
00:00:46,004 --> 00:00:48,011
Máš-li uši, slyšíš,

15
00:00:48,011 --> 00:00:50,020
máš-li oči, vidíš,

16
00:00:50,020 --> 00:00:52,099
pomocí kůže můžeš cítit,

17
00:00:52,099 --> 00:00:54,067
jazykem ochutnáš,

18
00:00:54,067 --> 00:00:57,040
v nose sídlí čich.

19
00:00:57,040 --> 00:01:04,051
Oči, uši, nos, jazyk a kůže jsou 'nástroje' se kterými se rodíš,

20
00:01:04,051 --> 00:01:08,032
nástroje, jenž ti pomáhají porozumět světu kolem.

21
00:01:08,032 --> 00:01:11,015
Ale jak to všechno víme?

22
00:01:11,015 --> 00:01:13,045
Jen tak jsme si všimli?

23
00:01:13,045 --> 00:01:17,054
A kdo tyto schopnosti rozdělil na pět smyslů?

24
00:01:32,015 --> 00:01:39,068
Věda

25
00:01:45,014 --> 00:01:47,076
Odpovědí je věda

26
00:01:47,076 --> 00:01:50,039
Svět je tak komplikovaný...

27
00:01:50,039 --> 00:01:54,006
V současnosti používáme vědu k objevování a definování světa.

28
00:01:54,006 --> 00:01:57,051
Co to vlastně věda je?

29
00:01:57,051 --> 00:02:02,032
Definice: Zkoumání a studium přírody pomocí pozorování a uvažování,

30
00:02:02,032 --> 00:02:06,073
a soubor všech vědomostí, které jsme tímto výzkumem získali.

31
00:02:06,073 --> 00:02:13,075
Je to soubor všech testů, čísel a písmen, které dohromady definují svět.

32
00:02:13,075 --> 00:02:15,046
Ale jak?

33
00:02:15,046 --> 00:02:21,059
Většina lidí rozlišuje znaky, které mají určitý význam, nejznámější jsou skupiny písmen a čísel.

34
00:02:21,059 --> 00:02:26,016
Je to vynález, který nám pomáhá snadněji porozumět.

35
00:02:26,016 --> 00:02:34,062
Aby jsme pochopili, jak se z těchto znaků vytvořily hodnotné nástroje, nahlédněme do historie matematiky.

36
00:02:34,062 --> 00:02:40,003
Lidé již od počátku hledali řešení základních problémů.

37
00:02:40,003 --> 00:02:45,068
Stavění domů, měření prostoru, sledování ročních období a počítání objektů.

38
00:02:45,068 --> 00:02:52,068
To bylo před 30 000 lety. V raném paleolitu lidé sledovali roční období kvůli sběru plodů.

39
00:02:52,068 --> 00:02:59,087
K záznamu času používali značky na stěnách jeskyní, kostech, dřevě či kamenech.

40
00:02:59,087 --> 00:03:02,080
Každá čárka znamenala jedničku.

41
00:03:02,080 --> 00:03:05,028
Ale systém se stal těžkopádný, pokud šlo o větší množství.

42
00:03:05,028 --> 00:03:09,003
Vytvořily se tedy symboly pro skupiny objektů.

43
00:03:09,003 --> 00:03:13,080
Summerské jílové kameny se datují do 4. tisíciletí před naším letopočtem.

44
00:03:13,080 --> 00:03:16,050
Malý kužel byl používán pro jedničku.

45
00:03:16,050 --> 00:03:18,071
Kulička znamenala 10.

46
00:03:18,071 --> 00:03:21,034
Velký kužel označoval 60.

47
00:03:21,034 --> 00:03:24,068
Psané záznamy z období přibližně 3 300 p.n.l.

48
00:03:24,068 --> 00:03:28,040
ukazují, že Babyloňané zapisovali na hliněné tabulky rákosem.

49
00:03:28,040 --> 00:03:33,018
Používali klínový tvar pro jedničku, a otočené písmeno 'V' pro 10.

50
00:03:33,018 --> 00:03:35,061
Kombinací těchto znaků získávali další čísla.

51
00:03:35,061 --> 00:03:40,068
Například číslo 19 vypadalo takto.

52
00:03:40,068 --> 00:03:44,043
Starověcí Egypťané užívali každodenní předměty jako symboly.

53
00:03:44,043 --> 00:03:51,087
Prut značil jedničku, jařmo znamenalo 10, kroucený provaz 100, lotos 1000 ap.

54
00:03:51,087 --> 00:03:56,059
Číslo 19 bylo jařmo (oblouk) a devět prutů.

55
00:03:56,059 --> 00:04:00,044
První Římané vytvořili číselnou soustavu, s níž se můžeme setkat dodnes.

56
00:04:00,044 --> 00:04:05,018
Mimo jiných symbolů, symbol 'X' značí 10 a 'I' 1.

57
00:04:05,018 --> 00:04:08,033
Středověcí Římané dávali 'I' napravo od 'X' aby dostali číslo 11

58
00:04:08,033 --> 00:04:10,053
a nalevo, aby dostali číslo 9.

59
00:04:10,053 --> 00:04:13,036
Takže číslo 19 zapsali jako XIX.

60
00:04:13,036 --> 00:04:18,052
Všechny tyto vytvořené číselné soustavy představují skupiny předmětů, i předměty jednotlivé.

61
00:04:18,052 --> 00:04:23,024
Některé z nejstarších číselných systémů užívaly prstů na rukách o nohách.

62
00:04:23,024 --> 00:04:27,019
Takže byly založeny na číslech 1, 5, 10 a 20.

63
00:04:27,019 --> 00:04:31,050
Číslo 6 národa Zulu znělo: palec na pravé ruce,

64
00:04:31,050 --> 00:04:36,052
což znamenalo, že se započítají všechny prsty levé ruky a palec ruky pravé.

65
00:04:36,052 --> 00:04:39,004
Další soustavy se vyvinuly z obchodu.

66
00:04:39,004 --> 00:04:45,036
Nigerijský kmen Yoruba používal mušle jako měnu a vyvinul neobyčejně složitou číselnou soustavu.

67
00:04:45,304 --> 00:04:50,072
Byla založena na čísle 20 a na operacích násobení, odčítání a sčítání.

68
00:04:50,072 --> 00:04:57,043
Například: číslo 45 vyjádřili jako 3x20 mínus 10 mínus 5

69
00:04:57,043 --> 00:05:01,056
Uzly vázané na provázcích byly používány mnoha kulturami,

70
00:05:01,056 --> 00:05:03,000
například Peršany.

71
00:05:03,000 --> 00:05:06,054
Inkové používali vylepšenou verzi zvanou Kipu.

72
00:05:06,054 --> 00:05:10,054
Horizontálně umístěný provaz, ověšený provázky s uzly.

73
00:05:10,054 --> 00:05:16,029
Druh uzlů spolu s délkou a barvou provazů, používali Inkové pro znázornění jednotek, desítek a stovek.

74
00:05:16,029 --> 00:05:21,012
V dnešním světě, téměř v každé průmyslové zemi, se používá systém čísel od 0 do 9,

75
00:05:21,012 --> 00:05:24,087
ale tento systém byl vynalezen až v období 300 let p.n.l. v Indii. (číslo 0 ne)

76
00:05:24,087 --> 00:05:30,060
Až po 800 letech byla objevena nula.

77
00:05:30,060 --> 00:05:35,027
Tato myšlenka výrazně změnila celou matematiku.

78
00:05:35,027 --> 00:05:37,037
My lidé jsme se vždy navzájem dělili.

79
00:05:37,037 --> 00:05:43,004
Když se rané národy dělily o jídlo a vodu a chtěly rozdělit území spravedlivě,

80
00:05:43,004 --> 00:05:47,062
vytvořily zlomky, které použily k řešení těchto situací.

81
00:05:47,062 --> 00:05:52,080
Egypťané užívali jednotkové zlomky - zlomky, jež mají v čitateli jedničku

82
00:05:52,080 --> 00:05:57,062
například jedna polovina, 1/3, jedna pětina a poloviny těchto zlomků.

83
00:05:57,062 --> 00:06:06,012
Když chtěli rozdělit 3 bochníky chleba mezi 5 členů rodiny, rozdělili první a druhý bochník na třetiny.

84
00:06:06,012 --> 00:06:09,068
Potom rozdělili třetí bochník na 5dílů.

85
00:06:09,068 --> 00:06:16,056
Nakonec vzali zbývající třetinu z druhého bochníku a rozdělili ho na 5 dílů.

86
00:06:16,056 --> 00:06:17,086
Zapsali to následovně:

87
00:06:17,086 --> 00:06:18,056
1/3

88
00:06:18,056 --> 00:06:19,044
1/5

89
00:06:19,044 --> 00:06:20,088
1/15

90
00:06:20,088 --> 00:06:24,068
Dnes bychom to zapsali jako 3/5.

91
00:06:24,068 --> 00:06:27,029
3/5 bochníku chleba pro každého.

92
00:06:27,029 --> 00:06:29,072
anebo 3 bochníky rozdělené mezi 5 lidí.

93
00:06:29,072 --> 00:06:38,012
Sumerové a Babyloňané vyvinuli systém založený na čísle 60, která i po 4000 letech používáme.

94
00:06:38,012 --> 00:06:41,037
Máme 60-minutové hodiny a 60-sekundové minuty.

95
00:06:41,037 --> 00:06:45,047
A náš kruh má 360 stupňů.

96
00:06:45,086 --> 00:06:51,011
Číňané používali Abakus se soustavou založenou na čísle 10, ačkoliv neměla nulu.

97
00:06:51,011 --> 00:06:54,038
Rané formy desítkových zlomků pocházejí z časů, kdy se používal Abakus.

98
00:06:54,038 --> 00:06:58,062
Například 3/5 by se na Abakusu uspořádalo jako 6 z 10.

99
00:06:58,062 --> 00:07:04,004
Číňané poeticky pojmenovali čitatel jako Slunce a jmenovatel jako Matka.

100
00:07:04,004 --> 00:07:09,092
Až v 12. století n.l. se začaly používat běžné zlomky a grafy, které se používají i v dnešní době.

101
00:07:09,092 --> 00:07:13,048
Avšak až do renesance se zlomky nikdy nerozšířily do běžného používání.

102
00:07:13,048 --> 00:07:15,031
Asi před 500 lety.

103
00:07:15,031 --> 00:07:21,012
Naskrz dějinami si každá kultura našla způsob jak počítat.

104
00:07:21,012 --> 00:07:24,036
Podívejme se na příklad 12x15,

105
00:07:24,036 --> 00:07:27,070
Ruští poddaní používali systém dvojnásobků a polovin.

106
00:07:28,062 --> 00:07:33,060
Když se objevilo nesudé číslo a vznikl zlomek,

107
00:07:33,060 --> 00:07:36,030
zaokrouhlili ho dolů.

108
00:07:36,030 --> 00:07:42,099
Potom přidali faktor spojený s násobením nesudých čísel.

109
00:07:44,070 --> 00:07:51,036
Starověcí Egypťané používali dvojnásobky, dokud nevytvořili dostatek skupin.

110
00:07:53,012 --> 00:08:01,026
Tyto skupiny sčítali aby našli výsledek.

111
00:08:01,026 --> 00:08:06,062
Ve středověku se v Evropě a Asii používal Abakus,

112
00:08:06,062 --> 00:08:11,036
ale pouze pár lidí vědělo, jak ho používat. Většinou obchodníci a bankéři.

113
00:08:11,036 --> 00:08:17,016
Díky jednoduchému posouvání fazolí, kde každá měla svoji hodnotu, byl Abakus vysoce efektivní nástroj k počítání.

114
00:08:17,016 --> 00:08:24,026
Pak nastalo období velkého matematika Al Khwarizmiho, který představil hindu-arabské číslice (0-9) S. Americe a Evropě

115
00:08:24,026 --> 00:08:27,022
a vytvořil nové způsoby počítání.

116
00:08:27,022 --> 00:08:30,050
Tyto algoritmy se daly zapisovat na papír.

117
00:08:30,050 --> 00:08:34,062
Skrz stoletími se učení algoritmům stalo základem vzdělání.

118
00:08:34,062 --> 00:08:37,050
Studenti se pomocí nich učili počítat dlouhé sloupce příkladů,

119
00:08:37,050 --> 00:08:39,004
počítat s přenosem do vyššího řádu

120
00:08:39,004 --> 00:08:41,097
a dělit s vysokou přesností efektivně a spolehlivě.

121
00:08:41,097 --> 00:08:46,048
Nyní si již mohli uchovat záznamy a kontrolovat výsledky.

122
00:08:46,048 --> 00:08:50,020
Dnešní náročné příklady počítáme už i na běžných kalkulačkách.

123
00:08:50,020 --> 00:08:54,003
To znamená, že studenti musí mít schopnost kontroly přiměřené matematické odpovědi

124
00:08:54,003 --> 00:08:57,079
a mít velkou škálu myšlenkových strategií jak počítat.

125
00:08:57,079 --> 00:09:04,050
Jednoduché výpočty jako 12x15 mohou být řešeny mnoha způsoby.

126
00:09:14,020 --> 00:09:17,079
Během naší cesty bohatou historií matematiky vidíme,

127
00:09:17,079 --> 00:09:24,012
jak se rodily nápady a myšlenky z potřeby řešit každodenní problémy.

128
00:09:24,012 --> 00:09:28,032
Matematický výzkum mužů a žen skrz historií

129
00:09:28,032 --> 00:09:30,087
nám do ruky dává fascinující nástroj,

130
00:09:30,087 --> 00:09:35,028
který nám pomáhá matematicky vnímat svět kolem nás.

131
00:09:35,088 --> 00:09:42,036
Věda definuje co pozorujeme a vytváří testy na ověřování.

132
00:09:46,012 --> 00:09:52,050
Kromě toho, matematiku, chemii a fyziku reprezentuje neměnný jazyk,

133
00:09:52,050 --> 00:09:55,002
který má jednoznačný význam.

134
00:09:55,002 --> 00:10:00,002
Tyto jazyky jsou základním kamenem vědy.

135
00:10:00,002 --> 00:10:01,012
Zapřemýšlejte nad DNA...

136
00:10:01,012 --> 00:10:02,063
buňky

137
00:10:02,063 --> 00:10:04,073
galaxie

138
00:10:04,073 --> 00:10:06,026
ovoce

139
00:10:07,008 --> 00:10:08,051
laptopy

140
00:10:09,003 --> 00:10:10,055
klimatizace

141
00:10:10,072 --> 00:10:13,035
auta

142
00:10:15,008 --> 00:10:16,062
jídlo

143
00:10:17,036 --> 00:10:18,099
domy

144
00:10:21,047 --> 00:10:22,086
fauna

145
00:10:23,075 --> 00:10:25,037
flóra

146
00:10:26,052 --> 00:10:28,058
atomy

147
00:10:29,062 --> 00:10:31,049
lidské orgány

148
00:10:32,002 --> 00:10:34,000
podnebí

149
00:10:35,028 --> 00:10:37,044
oblečení, které nosíte

150
00:10:39,024 --> 00:10:46,070
Uvědomte si, že toto všechno je definováno či vytvořeno vědou.

151
00:10:46,070 --> 00:10:50,005
Věda je jejich základním kamenem.

152
00:10:53,096 --> 00:11:01,009
K pochopení plného významu vědy by jste měli vědět, co je vědecká teorie.

153
00:11:01,009 --> 00:11:05,000
Vědecká teorie obsahuje soubor pojmů,

154
00:11:05,000 --> 00:11:08,062
včetně abstrakcí pozorovatelných fenoménů,

155
00:11:08,062 --> 00:11:19,073
vyjádřených jako měřitelné hodnoty spolu s pravidly (vědecké zákony), které vyjadřují vztahy mezi jejich pozorováními.

156
00:11:19,073 --> 00:11:26,000
Vědecká teorie je vytvořena tak, aby byla v souladu s dostupnými daty získanými pozorováním,

157
00:11:26,000 --> 00:11:32,087
a vytvářela principy, pomocí nichž se dají tyto jevy vysvětlit.

158
00:11:32,087 --> 00:11:44,033
Vědecká teorie je značně odlišná od jakéhokoliv jiného typu teorie, jelikož se snaží o co nejpravděpodobnější vysvětlení.

159
00:11:52,099 --> 00:11:59,065
Věda je dosud nejlepší nástroj na porozumění jak funguje svět.

160
00:11:59,065 --> 00:12:05,096
Věda je lidskou formou vědění a my se stále nacházíme na jeho dně.

161
00:12:05,096 --> 00:12:11,008
Věda je společné úsilí mnoha generací.

162
00:12:11,008 --> 00:12:17,032
Vzpomeňme památku těch, kteří nám v tomto úsilí předcházeli.

163
00:12:17,032 --> 00:12:23,066
Jste-li vědy znalí, svět pro vás vypadá úplně jinak a toto pochopení vás posiluje.

164
00:12:28,082 --> 00:12:32,046
Ve skutečném světě je skutečná poezie.

165
00:12:32,046 --> 00:12:35,092
Věda je poezií reality.

166
00:12:35,092 --> 00:12:41,009
Můžeme dělat vědu a pomocí ní zlepšit naše životy.

167
00:12:41,009 --> 00:12:44,045
Ve skutečném světě je skutečná poezie.

168
00:12:44,045 --> 00:12:47,062
Věda je poezií reality.

169
00:12:47,062 --> 00:12:54,029
Příběh lidí je příběhem myšlenek, jenž vnáší světlo do temných zákoutí.

170
00:13:01,023 --> 00:13:02,060
Vědci milují záhady,

171
00:13:02,060 --> 00:13:05,072
milují tu neznámost.

172
00:13:05,072 --> 00:13:09,013
Nebojím se toho, že něco nevím.

173
00:13:09,013 --> 00:13:12,028
Je to daleko zajímavější.

174
00:13:12,060 --> 00:13:17,099
Existuje vyšší skutečnost, které jsme všichni součástí.

175
00:13:18,000 --> 00:13:24,036
Čím víc prozkoumáváme vesmír, tím pozoruhodnější objevy nacházíme.

176
00:13:24,036 --> 00:13:36,024
Výprava za pravdou je sama o sobě dlážděna poznatky.

177
00:13:36,024 --> 00:13:39,036
Ve skutečném světě je skutečná poezie.

178
00:13:39,036 --> 00:13:42,066
Věda je poezií reality.

179
00:13:42,066 --> 00:13:48,012
Můžeme dělat vědu a pomocí ní zlepšit naše životy.

180
00:13:48,048 --> 00:13:51,050
Ve skutečném světě je skutečná poezie.

181
00:13:51,050 --> 00:13:54,055
Věda je poezií reality.

182
00:13:54,055 --> 00:14:00,060
Příběh lidí je příběhem myšlenek, jenž vnáší světlo do temných zákoutí.

183
00:14:00,060 --> 00:14:06,066
Z naší samoty v kosmu jsme se skrz sílu myšlenky povznesli

184
00:14:06,066 --> 00:14:12,054
a byli jsme schopni nahlédnout do momentu těsně po vzniku vesmíru.

185
00:14:12,054 --> 00:14:19,019
Myslím si, že věda pomáhá mysli přemýšlet o věcech v hlubším smyslu.

186
00:14:19,019 --> 00:14:25,002
Věda nahrazuje předsudky jednotlivců ověřitelnými důkazy.

187
00:14:25,002 --> 00:14:28,014
Ve skutečném světě je skutečná poezie.

188
00:14:28,014 --> 00:14:31,005
Věda je poezií reality.

189
00:14:31,005 --> 00:14:36,074
Můžeme dělat vědu a pomocí ní zlepšit naše životy.

190
00:14:36,074 --> 00:14:40,026
Věda je skvělým nástrojem na pochopení okolního světa.

191
00:14:40,097 --> 00:14:47,010
Myslete na vědu jako na lupu, kterou můžete vidět podstatu skutečnosti všude okolo.





































































































........