{1}{1}23.976|www.titulky.com
{3625}{3649}R A N
{4085}{4232}Šíp, který skolil toho divočáka,|patřil panu Ichimonjimu.
{4265}{4312}Napijme se na něj.
{4571}{4690}Ten divočák se zjevil přede mnou.|Nemohl jsem sáhnout po šípu...
{4721}{4813}protože můj kůň povyskočil.|A shodil mě dolů.
{4901}{4965}Otče,|upečeme toho divočáka tady?
{5031}{5180}Byl to starý divočák.|Má už tuhé maso, zapáchá.
{5276}{5393}Je jako já.|Jedli byste Hidetoru?
{5401}{5525}Nikdo z nás, i kdyby mohl.|Proto jsem se k vám přidal...
{5527}{5640}na dnešní lov,|abychom prohloubili naše přátelství.
{5642}{5780}Přesně tak. Také bych chtěl posílit|silné pouto mezi starými rody...
{5782}{5942}Ichimonjiů a Ayabeů. Dám svou|dceru tvému synovi Saburovi.
{5951}{6150}Počkat. To jsem zamýšlel já.|Pane Ichimonji, dnes je vhodná příležitost.
{6161}{6295}Prosím rozhodněte. Koho vyberete|jako manželku pana Sabura?
{6311}{6377}Moji dceru|nebo dceru pana Ayabea?
{6466}{6595}Volba je nelehká.|Dvě dcery, jeden pán.
{6641}{6735}Kéž by nebyl můj|druhý syn, Jiro, ženatý.
{6986}{7080}- Kyoami! - Pane?|- Rozvesel nás nějak. - Jistě.
{7991}{8149}Z dalekých hor přichází,|z blízkých hor přichází...
{8176}{8320}skáče jako pominutý|a stříhá ušima. Kdopak to je?
{8526}{8550}Zajíc!
{8656}{8727}- Kyoami, řekl jsi jeden zajíc?!|- Co?
{8736}{8775}Myslel jsi dva.
{8801}{8885}Přiskákali z těch velkých hor,|aby je můj otec snědl.
{8911}{8962}Saburo, už mlč!
{8986}{9012}Tohle neříkej.
{9586}{9645}Náš pán zdá se unavený.
{9681}{9742}Měli bychom se odmlčet,|než se vzbudí.
{10211}{10272}- Otec nespí doopravdy.|- To si piš.
{10301}{10442}Po Saburově urážce může zachovat tvář|jen tak, že bude dělat, že spí.
{12662}{12701}Umí jenom lovit.
{12727}{12831}Ještě nikdy ho nic neunavilo,|ani to, když zabral celé panství.
{12852}{12907}Fujimaki a Ayabe jsou naši hosti.
{12932}{13033}- Kyoami, probuď ho.|- Jestli máš strach, měj ho o otce.
{13057}{13096}Chrápe podezřele tiše.
{13177}{13221}Otče, co je s tebou?
{13252}{13289}Jsi chorý? Řekni!
{13337}{13376}Otče!
{13427}{13468}Měl jsem sen.
{13772}{13814}Zdál se mi sen...
{13867}{13916}kde byla prázdnota.
{13957}{13993}Prázdnota.
{14017}{14106}Ať jsem šel kamkoliv,|nikoho jsem nespatřil.
{14132}{14219}Křičel jsem, řval jsem,|nikdo neodpovídal.
{14302}{14346}Jediný na světě.
{14377}{14456}Byl jsem úplně sám.
{14532}{14571}Chvěl jsem se hrůzou.
{14982}{15081}To je směšné!|Taroův hlas mne přivedl zpátky.
{15083}{15181}Přede mnou byli mí drazí synové.
{15272}{15451}Byl tam Taro, Jiro a Saburo.
{15522}{15621}Otče, takového tě neznám.|Něco není v pořádku.
{15637}{15731}Saburo, buď ticho.|Nejsi vděčný za to, jak nás má rád?
{15733}{15769}- Věří nám.|- Já nevěřím tomu, co právě řekl.
{15771}{15944}Nesmíme dělat nic, jen poslouchat|příkazy, které nám dá.
{15947}{15986}Tomu říkáš věřit?
{16002}{16048}- Otče...|- Vyjádři se už. Prosím tě.
{16122}{16164}Dobrá.
{16327}{16421}Přemýšlel jsem a povím vám,|jak jsem se rozhodl.
{16477}{16631}Je k tomu vhodná příležitost.|Pánové Fujijami a Ayabe...
{16662}{16771}kteří chtějí provdat své dcery|za Sabura, jsou tady s námi.
{16862}{16898}Přiveďte je sem.
{17157}{17214}Já, Hidetora Ichimonji...
{17302}{17418}jsem se narodil v malém hradu,|daleko za tamtou horou.
{17457}{17621}V té době bylo zdejší území|bitevním polem, bojem mezi mnoha pány.
{17702}{17841}V sedmnácti letech jsem vztyčil|svůj prapor nad tím hradem.
{17843}{18046}Bojoval jsem tvrdě rovných|padesát let,
{18048}{18235}až jsem území dobyl a pozvedl|vlajku Ichimonjiů tam nad tím hradem.
{18277}{18421}A potom jsem dál znovu zápolil|s mečem a kopím s oběma pány
{18447}{18621}Chci vám teď říct, že nadešel čas,|abychom zanechali těch válečných šarvátek.
{18722}{18821}Je mi přátelé již sedmdesát.
{19017}{19071}Já, Hidetora...
{19132}{19231}předávám své místo|nejstaršímu synu, Tarovi.
{19234}{19304}- Můj pane!|- Tomu nerozumím. Je to tak náhlé.
{19306}{19326}Můj pane!
{19337}{19435}To ne.|Přemýšlel jsem o tom už dost dlouho.
{19482}{19546}Jednou musel nadejít čas,|kdy odejdu...
{19548}{19684}do ústraní a nechám|za mě vládnout ty mladší.
{19687}{19785}Poslouchejte.|Ten čas právě přišel.
{19797}{19845}Všem vám to řeknu znovu.
{19872}{20005}Od této chvíle,|je Taro hlavou rodu Ichimonjiů, pánem půdy.
{20032}{20164}Odejdu do krajní věže hradu.|Ponechám si družinu...
{20182}{20298}třiceti statných mužů|a také titul a odznaky panství...
{20300}{20464}ale správa území bude všechna|náležet Tarovi.
{20483}{20554}Vyslyšte rozkazy,|vy všichni.
{20698}{20723}Já poslechnu.
{20758}{20875}Ale dáš mně a Saburovi|také nějaké příkazy, otče?
{20885}{20982}Vám, Jiro a Saburo...
{20991}{21107}bude patřit Druhý a Třetí hrad|a jejich území.
{21133}{21247}Budete pomáhat Tarovi,|jemuž patří První hrad.
{21283}{21447}Budu vás navštěvovat... někdy do Prvního,|někdy do Druhého a Třetího hradu...
{21474}{21523}po zbytek mých dní.
{21658}{21729}Jak těžké je stáří!
{21768}{21829}- Smím promluvit?!|- Hmm?
{21838}{21932}Tvým přáním ohledně|předání vlády nad rodem vyhovím,
{21936}{22017}ale prosím, abys to ještě zvážil.|- A proč?
{22053}{22190}Jelikož jsem tvůj prvorozený syn,|vládnout místo tebe je pro mě velký úkol.
{22228}{22340}Vždy jsem se modlil k Bohu války,|aby můj otec žil dlouhý život...
{22345}{22410}i kdyby to mělo znamenat zkrátit můj.
{22433}{22537}Taro umí promlouvat.|Nikdy bych taková slova neužil.
........