1
00:01:13,729 --> 00:01:18,567
Vzpomínám na ten den,
loučení na zastávce busu u Santa Fe,
2
00:01:18,692 --> 00:01:21,612
bylo nám 17,
leč navzdor zamilování
3
00:01:22,488 --> 00:01:25,407
já znala svoje poslání bez říkání.
4
00:01:26,158 --> 00:01:29,787
Vždy hned, jak v neděli
5
00:01:29,912 --> 00:01:33,749
lustry pod stropem kina
náhle ztemněly,
6
00:01:33,916 --> 00:01:37,211
svět z celuloidu a tónů
mi svoje rámě dal
7
00:01:37,836 --> 00:01:40,255
a na plátno mě zval:
8
00:01:41,590 --> 00:01:43,342
„Jen vejdi dál.“
9
00:01:43,759 --> 00:01:47,513
Já neměl v ruce ani flok
a přijel do L. A. na skok.
10
00:01:47,638 --> 00:01:51,058
Zda jsi borec, nebo cvok,
ukáže čas.
11
00:01:51,266 --> 00:01:55,062
Jednou v našem městečku,
v zšeřelém kinosálečku
12
00:01:55,187 --> 00:01:58,399
pozná mě na plátně
a vzpomene na mě zas.
13
00:01:59,149 --> 00:02:02,569
Stoupej výš, já sahám k výšinám
14
00:02:02,695 --> 00:02:05,906
a líčím na světla, jež žhnou.
15
00:02:06,240 --> 00:02:09,034
A když ti řeknou „ven!“,
16
00:02:10,202 --> 00:02:12,955
nevzdávej se tak jen,
17
00:02:14,081 --> 00:02:16,542
zas ráno je jak sen,
18
00:02:16,667 --> 00:02:19,086
je další slunný den.
19
00:02:21,755 --> 00:02:26,760
Denně mi v uších zní ty rytmy
v kaňonech, co nikdy nedozní,
20
00:02:27,511 --> 00:02:31,223
nápěvy loňských hostů barů
jdou mi vstříc.
21
00:02:31,348 --> 00:02:34,268
A říkají: „Musíš chtít víc!“
22
00:02:34,977 --> 00:02:36,895
Tak už mě neodradí nic.
23
00:02:37,396 --> 00:02:40,858
........