{1}{1}23.976|www.titulky.com
{4082}{4229}Šíp, který skolil toho divočáka,|patřil panu Ichimonjimu.
{4263}{4309}Napijme se na něj.
{4567}{4686}Ten divočák se zjevil přede mnou.|Nemohl jsem sáhnout po šípu,
{4718}{4809}protože můj kůň povyskočil.|A shodil mě dolů.
{4898}{5000}Otče,|upečeme toho divočáka tady?
{5028}{5176}Byl to starý divočák.|Má už tuhé maso, zapáchá.
{5273}{5390}Je jako já.|Jedli byste Hidetoru?
{5406}{5522}Nikdo z nás, i kdyby mohl.|Proto jsem se k vám přidal...
{5524}{5637}na dnešní lov,|abychom prohloubili naše přátelství.
{5639}{5795}Přesně tak. Také bych chtěl posílit|silné pouto mezi starými rody...
{5815}{5939}Ichimonjiů a Ayabeů. Dám svou|dceru tvému synovi Saburovi.
{5948}{6147}Počkat. To jsem zamýšlel já. Pane|Ichimonji, dnes je vhodná příležitost.
{6158}{6292}Prosím rozhodněte. Koho vyberete|jako manželku pana Sabura?
{6308}{6374}Moji dceru|nebo dceru pana Ayabea?
{6472}{6592}Volba je nelehká.|Dvě dcery, jeden pán.
{6639}{6732}Kéž by nebyl můj|druhý syn, Jiro, ženatý.
{6983}{7077}- Kyoami! - Pane?|- Rozvesel nás nějak. - Jistě.
{7988}{8148}Z dalekých hor přichází,|z blízkých hor přichází,
{8174}{8318}skáče jako pominutý|a stříhá ušima. Kdopak to je?
{8523}{8547}Zajíc!
{8653}{8724}- Kyoami, řekl jsi jeden zajíc?!|- Co?
{8734}{8772}Myslel jsi dva.
{8798}{8883}Přiskákali z těch velkých hor,|aby je můj otec snědl.
{8916}{8959}Saburo, už mlč!
{8984}{9009}Tohle neříkej.
{9584}{9642}Náš pán zdá se unavený.
{9679}{9739}Měli bychom se odmlčet,|než se vzbudí.
{10193}{10271}- Otec nespí doopravdy.|- To si piš.
{10299}{10440}Po Saburově urážce může zachovat|tvář jen tak, že bude dělat, že spí.
{12665}{12698}Umí jenom lovit.
{12724}{12828}Ještě nikdy ho nic neunavilo,|ani to, když zabral celé panství.
{12849}{12904}Fujimaki a Ayabe jsou naši hosti.
{12929}{13031}- Kyoami, probuď ho.|- Jestli máš strach, měj ho o otce.
{13055}{13093}Chrápe podezřele tiše.
{13189}{13238}Otče, co je s tebou?
{13250}{13286}Jsi chorý? Řekni!
{13344}{13374}Otče!
{13425}{13465}Měl jsem sen.
{13779}{13812}Zdál se mi sen,
{13865}{13914}kde byla prázdnota.
{13955}{13990}Prázdnota.
{14015}{14104}Ať jsem šel kamkoliv,|nikoho jsem nespatřil.
{14130}{14216}Křičel jsem, řval jsem,|nikdo neodpovídal.
{14300}{14344}Jediný na světě.
{14388}{14453}Byl jsem úplně sám.
{14529}{14569}Chvěl jsem se hrůzou.
{14980}{15079}To je směšné!|Taroův hlas mne přivedl zpátky.
{15081}{15179}Přede mnou byli mí drazí synové.
{15270}{15449}Byl tam Taro, Jiro a Saburo.
{15520}{15619}Otče, takového tě neznám.|Něco není v pořádku.
{15635}{15729}Saburo, buď ticho.|Nejsi vděčný za to, jak nás má rád?
{15731}{15840}- Věří nám.|- Já nevěřím tomu, co právě řekl.
{15845}{15942}Nesmíme dělat nic, jen poslouchat|příkazy, které nám dá.
{15944}{15984}Tomu říkáš věřit?
{16000}{16046}- Otče,|- Vyjádři se už. Prosím tě.
{16120}{16161}Dobrá.
{16325}{16445}Přemýšlel jsem a povím vám,|jak jsem se rozhodl.
{16475}{16629}Je k tomu vhodná příležitost.|Pánové Fujijami a Ayabe,
{16660}{16769}kteří chtějí provdat své dcery|za Sabura, jsou tady s námi.
{16860}{16896}Přiveďte je sem.
{17155}{17212}Já, Hidetora Ichimonji,
{17300}{17416}jsem se narodil v malém hradu,|daleko za tamtou horou.
{17456}{17619}V té době bylo zdejší území bitevním|polem, bojem mezi mnoha pány.
{17701}{17839}V sedmnácti letech jsem vztyčil|svůj prapor nad tím hradem.
{17842}{18044}Bojoval jsem tvrdě rovných|padesát let,
{18046}{18234}až jsem území dobyl a pozvedl|vlajku Ichimonjiů tam nad tím hradem.
{18275}{18419}A potom jsem dál znovu zápolil|s mečem a kopím s oběma pány
{18445}{18620}Chci vám teď říct, že nadešel čas,|zanechat těch válečných šarvátek.
{18721}{18820}Je mi přátelé již sedmdesát.
{19016}{19069}Já, Hidetora,
{19107}{19230}předávám své místo|nejstaršímu synu, Tarovi.
{19233}{19303}- Můj pane!|- Tomu nerozumím. Je to tak náhlé.
{19305}{19325}Můj pane!
{19336}{19433}To ne.|Přemýšlel jsem o tom už dost dlouho.
{19481}{19545}Jednou musel nadejít čas,|kdy odejdu...
{19561}{19699}do ústraní a nechám|za mě vládnout ty mladší.
{19707}{19783}Poslouchejte.|Ten čas právě přišel.
{19796}{19844}Všem vám to řeknu znovu.
{19871}{20004}Od této chvíle, je Taro hlavou|rodu Ichimonjiů, pánem půdy.
{20031}{20163}Odejdu do krajní věže hradu.|Ponechám si družinu...
{20181}{20297}třiceti statných mužů|a také titul a odznaky panství,
{20299}{20461}ale správa území bude všechna|náležet Tarovi.
{20481}{20552}Vyslyšte rozkazy,|vy všichni.
{20696}{20721}Já poslechnu.
{20755}{20888}Ale dáš mně a Saburovi|také nějaké příkazy, otče?
{20908}{20980}Vám, Jiro a Saburo,
{21021}{21105}bude patřit Druhý a Třetí hrad|a jejich území.
{21131}{21245}Budete pomáhat Tarovi,|jemuž patří První hrad.
{21281}{21445}Budu vás navštěvovat... do Prvního,|do Druhého a Třetího hradu,
{21472}{21521}po zbytek mých dní.
{21657}{21727}Jak těžké je stáří!
{21766}{21827}- Smím promluvit?!|- Hmm?
{21836}{21931}Tvým přáním ohledně|předání vlády nad rodem vyhovím,
{21934}{22015}- ale prosím, abys to ještě zvážil.|- A proč?
{22051}{22188}Jelikož jsem tvůj prvorozený syn,|vládnout místo tebe je pro mě velký úkol.
{22226}{22338}Vždy jsem se modlil k Bohu války,|aby můj otec žil dlouhý život,
{22343}{22408}i kdyby to mělo znamenat zkrátit můj.
{22431}{22535}Taro umí promlouvat.|Nikdy bych taková slova neužil.
{22566}{22606}Styděl bych se.
........