Senke nad Balkanom S02E03 (2017)

Vlastní překlad z odposlechu ze srbštiny.
Za přečasování děkuji Tomášovi.
Jugoslávie třicátých let minulého století byla známa jako „Balkánská Kolumbie“. Droga se vyráběla a pašovala masově, do této činnosti byli často zapojeni představitelé státu. Zisk z ní měli všichni, obchodníci získali ohromné bohatství, „stát“ odvracel zrak, neboť příjmy z těchto obchodů plnily státní pokladnu. Drogu distribuovaly různé organizace a penězi takto získanými financovaly své legální i ilegální aktivity. Také „PRIZAD“ existoval, byť v jeho čele nestál Alimpije Mirić. Byla to jediná oficiální společnost, zastřešující vývoz opia z celé Jugoslávie.
Danilo Tomasović je skutečná postava, Srb z Bělehradu (v seriálu Černohorec). Do hledáčku policie se Tomasović poprvé dostal v roce 1937, v seriálu tedy sledujeme jeho začátky. V tomto roce přijel do Srbska významný americký agent, který Tomasoviće označil jako „největšího pašeráka drog v Jugoslávii“. Zatímco konkurence ještě „pracovala“ jen s morfiem, Tomasović do Srbska přivezl jako první heroin a seznámil místní s jeho výrobou. Heroin se v obrovském množství vyráběl v Makedonii a v Jižním Srbsku, jeho přepravou byli pověřeni cizinci, protože policie je nebyla schopna identifikovat. Američané důrazně upozornili jugoslávské vládní kruhy, aby Tomasovićovi ve výrobě a v pašování heroinu zabránili, neboť droga byla téměř výhradně určena pro americký trh. Pokud by se tak nestalo, USA hrozily Jugoslávii sankcemi, neboť bylo známo, že tuto činnost tolerují nejvyšší instance, které na zisku z ní participují. Danilo Tomasović byl veden jako zaměstnanec mezinárodní společnosti „Wagon Lits“ (mezinárodní hotelová a cestovní logistická společnost, obzvláště známá pro služby jídelních a lůžkových vozů včetně Orient expresu). U společnosti byla v tu dobu zaměstnána desítka nejvýznamnějších pašeráků drog z Balkánu.
Komunistická strana Jugoslávie byla zakázána v prosinci 1920 . Komunisté byli nuceni přejít do ilegality, kde působili až do druhé světové války. Jako ilegálně fungující organizace čelili silnému tlaku režimu, který zesílil především po zavedení osobní královské diktatury v roce 1929.
Černá ruka, oficiálně zvaná „Sjednocení nebo smrt“, byla tajná organizace založená srbskými nacionalisty v květnu 1911. Vedl je Dragutin Dimitrijević alias „Včela“, „plukovník Apis“ nebo „číslo 6“. Narodil se v Srbsku v roce 1876, v šestnácti letech začal v Bělehradě studovat vojenskou akademii. Na základě vynikajících výsledků byl přijat do generálního štábu srbské armády. Jako horlivý nacionalista se stal specialistou na terorismus. V roce 1903 společně se skupinou mladých důstojníků zaútočil na srbský královský palác a zabil krále Alexandra a jeho ženu Dragu. V roce 1911 naplánoval atentát na císaře Františka Josefa I. To se ale nakonec nepodařilo, a tak se rozhodl zaútočit v Sarajevě na následníka Františka Ferdinanda. Vraždu následníka a jeho manželky provedl Gavrilo Princip, který sám členem Černé ruky nebyl, hlásil se k hnutí Mladá Bosna. Na jaře roku 1917 byl Dimitrijević, alias Apis, v Soluňském procesu shledán vinným z velezrady a odsouzen k trestu smrti zastřelením.
Krempita – kremšnita - kremeš – zákusek z listového těsta s vanilkovým krémem a šlehačkou. Pochází z dob Rakouska – Uherska, jeho přesný původ však není znám.
Ve městě Stolac se narodil Mustafa Golubić (místo zmíněno v rozhovoru Minky a inspektora Pletikosiće). Glolubović působil v roce 1934 jako sovětský zpravodajec v Praze.
Z otevřených zdrojů