The Brink of War (2026)

Titulky nenahrávejte na jiné servery, přečasům nebráním.

Všichni herci hrající hlavní trojici postav, Jeff Daniels, Jared Harris i J. K. Simmons jsou přibližně stejně staří. Daniels a Simmons mají 71 let, Harris 65 let. Skutečný Reagan měl v době schůzky v Reykjavíku 75 let, Schulz 65 a Gorbačov 55 let. Gorbačov vypadal tehdy výrazně mladistvěji než Reagan a i než Harris, který ho dnes hraje.
Mnohem zásadnější odchylkou od historických faktů je pojetí postavy sovětského ministra zahraničí Eduarda Ševarnadzeho. Zde je vyobrazen jako úlisný našeptavač neustále vyjadřující nedůvěru vůči Reaganovi a USA a odpůrce sbližování a spolupráce mezi oběma supervelmocemi. Nahrává tomu i obsazení herce, jehož fyziognomie se sovětskému diplomatovi, který byl známý zejména svou bohatou šedivou kšticí a srdečným naturelem, vůbec nepodobá. Skutečný Ševarnadze byl zastánce snižování napětí mezi velmocemi a nejenže schůzku na Islandu pomáhal uskutečnit, ale v průběhu rozhovorů osobně apeloval na Reagana a Gorbačova, aby našli společnou řeč. V podstatě tedy byl spíše obdobou G. Schulze na sovětské straně, než jeho antipodem, jak ho líčí film.
Tvůrci filmu se občas ztrácejí v spletitých zákrutech sovětské státní administrativy (není divu). Ve filmu se občas o Gorbačovovi mluví jako o premiérovi, dokonce mu tak říká jeho žena Raisa, která by měla nejvyšší hierarchii SSSR znát. Gorbačov byl generálním tajemníkem Komunistické strany SSSR. To byla sice v Sovětském svazu nejvyšší šajba, nicméně v roce 1986, kdy se děj filmu odehrává, nebyl ani formální hlavou státu, tedy předsedou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, tím byl A. A. Gromyko, ani premiérem, tedy předsedou Rady ministrů, tím byl N. I. Ryžkov. Gorbačov se formální hlavou státu stal až v r. 1988, kdy se stal předsedou prezidia Nejvyššího sovětu SSSR a následně se v r. 1990 stal jediným a posledním prezidentem SSSR. Předsedou rady ministrů, tj. premiérem nikdy nebyl. Podobně Gorbačov v rozhovoru s Raisou v koupelně mluví o tom, že ho ministr státní bezpečnosti odposlouchává. Ministerstvo státní bezpečnosti existovalo od r. 1946 a po Stalinově smrti v r. 1953 bylo zrušeno. KGB, o kterém by se se v souvislosti s odposlouchávání asi dalo mluvit, nepodléhal po r. 1953 žádnému ministerstvu, ale měl samostatný status na úrovni ministerstva. V době islandského summitu byl šéfem KGB V. Čebrikov, který tehdy Gorbačova podporoval.
Ve filmu je řada drobných odkazů na atentát na R. Reagana, ke kterému došlo v r. 1981 a při kterém byl velmi těžce zraněn, přičemž určité psychické a fyzické důsledky tohoto traumatu jsou ve filmu zachyceny.

Výsledkem reykjavického a dalších jednání bylo nakonec v roce 1987 podepsání Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (tzv. INF Treaty) mezi USA a SSSR. Přestože to byl bezpochyby přelom v odzbrojovací úsilí, zlikvidováno bylo jen asi 5 % jaderných arzenálů.


Rawhide – krycí jméno prezidenta Reagana používané Tajnou službou. Údajně odkazovalo na to, že jako herec účinkoval v řadě westernů a rád a dobře jezdil na koni. Rawhide je výraz pro nevydělanou kůži nebo také pro honácký (kovbojský) bič vyrobený z tohoto materiálu. „Rawhide“ byl také velmi populární televizní westernový seriál vysílaný v letech 1959-1965, kde začínal mj. Clint Eastwood.

Football – fotbalový míč, krycí označení Tajné služby pro tzv. atomový kufřík, který v době studené války následuje prezidenta na všech cestách. Ve filmu můžeme vidět, že podobný „kufřík“ měl po ruce i sovětský vůdce.

Smlouva ABM – Smlouva o omezení systémů protiraketové obrany (Anti-balistic Missile Treaty) uzavřená v květnu 1972 prezidentem Nixonen a generálním tajemníkem KSSS Brežněvem. Dohoda zněla, že obě supervelmoci omezí počet svých protiraketových systémů, aby zůstala zachována strategie „vzájemného zaručeného zničení“ (MAD). Původně směla mít každá země dva takové systémy (jeden pro hlavní město a jeden pro odpalovací základny mezikontinentálních raket), později, v r. 1974 byl jejich počet snížen na jeden. SSSR vybudoval svůj systém okolo Moskvy, USA jím chránily oblast se sily mezikontinentálních střel ve Wyomingu. Smlouva platila 30 let, v r. 2002 od ní USA odstoupily po událostech 11. září 2001.

Radarové zařízení v Krasnojarsku – o kterém mluví prezident Reagan, byla základna Jenisejsk-15
s velkým radarem včasného varování, jejíž výstavba probíhala od r. 1983. Smlouva ABM stanovovala, že taková zařízení musejí být umístěna u hranic a mířit směrem ven, aby nemohla sloužit ke koordinaci protiraketové obrany celé země. Krasnojarsk je uprostřed Sibiře, nikoli na hranicích tehdejšího SSSR.

Bývalý mariňák – ministr zahraničí Schultz skutečně od r. 1942 sloužil v námořní pěchotě USA (dosáhl hodnosti kapitána) a zúčastnil se bojů v Pacifiku.

Pershing II – americká balistická raketa středního doletu (cca 1700 km) na pevné palivo, která byla schopna nést jaderné zbraně. Jejich rozmístění v Německu v roce 1983 bylo součástí řady opatření a protiopatření, která v té době znamenala významnou eskalaci studené války až na hranu reálného konfliktu. Raketa byla pojmenována po veliteli amerického expedičního sboru, který se ve Francii účastnil První světové války.

V Ženevě - Raisa Gorbačovová se na začátku filmu zmiňuje o prvním jednání, kdy se Gorbačov osobně setkal s Reaganem, a to v Ženevě v listopadu 1985. Už tam bylo hlavním tématem jaderné odzbrojení.

Jaderná nula – v originále „Nuclear zero“ byl návrh a úplné jaderné odzbrojení, vyslovený v r. 1981 v prezidentské kampani Ronaldem Reaganem

Nezdary s Contras - Gorbačov naráží na známý skandál Irán-Contras (též Irangate), zřejmě nejvýznamnější zahraničněpolitický neúspěch Reaganovy administrativy. Americká vláda tajně porušovala mezinárodní embargo a prodávala zbraně Íránu, čím chtěla jednak přispět k propuštění amerických rukojmí, které v Libanonu držely palestinské milice ovládané Iránem, jednak tím získávala prostředky pro „černé fondy“, které CIA používala pro financování činnosti partyzánských jednotek Contras, které v Nikaragui bojovaly proti socialistické vládě prezidenta Ortegy. Celé se to provalilo právě v roce 1986, kdy proběhlo jednání v Reykjavíku, a je zřejmé, že Gorbačov zmínkou o aféře „ťal do živého“.

Proč ji nestrhnete? - Reagan vyzývá Gorbačova ke stržení tzv. Berlínské zdi, přičemž mu scénáristé vkládají do úst prakticky stejná slova, jako ta, která pronesl ve svém legendárním projevu v Berlíně v r. 1987, tedy asi za osm měsíců po schůzce v Reykjavíku – „Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“

Hlas Ameriky – Voice of America (VoA) je oficiální zahraniční rozhlasové a dnes i televizní vysílání vlády USA. Bylo zahájeno v r. 1942. Vysílá v různých jazycích tak, aby se necenzurované informace dostaly i k obyvatelům totalitních států. České (a slovenské) vysílání fungovalo v letech 1942-2004 a společně se „Svobodnou Evropou“ bylo zdrojem informací a moderní „západní“ hudby v komunistickém Československu.

DIA – Zpravodajská služba ministerstva obrany USA, tedy tzv. vojenská rozvědka.

Co nám Rusko prodalo Aljašku – ano, carské Rusko prodalo Aljašku, původně kolonizovanou jeho osadníky, v roce 1867 Spojeným státům za 7 200 000 dolarů. To je asi 5 dolarů za čtvereční kilometr. Za třicet let tam začala zlatá horečka a jen v letech 1896-1909 bylo vytěženo zlato v dnešní hodnotě asi 130 miliard dolarů. Původně byla Aljaška jen teritoriem pod správou federální vlády, v r. 1959 se stala 49. státem USA.

Foggy Bottom – čtvrť Washingtonu, kde se nachází ministerstvo zahraničí. Tento barvitý (něco jako „zamlžená bažina“) místní název se často používá jako přezdívka ministerstva.

Achromejev – v letech 1984-1988 náčelník generálního štábu Sovětské armády. Dříve byl chráněncem Brežněvova blízkého spolupracovníka, ministra obrany Ustinova, a byl také jedním z hlavních plánovačů invaze SSSR do Afghánistánu v r. 1979. Prostě jestřáb, zastánce tvrdé linie a velký odpůrce odzbrojení a jakéhokoli sbližování se Západem.

Uvolňování napětí – francouzský výraz „détente“ se používá pro označení politiky tzv. uvolňování napětí zejména v 70. letech, kdy poprvé dochází k přímým jednáním mezi SSSR, USA a Čínou s cílem snížit možnost vypuknutí jaderného konfliktu a převést soupeření mezi velmocemi spíše do ideologické a ekonomické oblasti, případně na pole sportu či vědy a technologie (např. vesmírný výzkum). Po úmrtí Brežněva a nástupu Reagana na počátku 80. let bylo období uvolnění vystřídáno prudkým zostřením vztahů a zvýšením mezinárodního napětí.

Snorri/Snorry – anglický novinář, který evidentně Eddu nezná, reaguje na jméno jejího autora, Snorri Sturlusona, pobaveným údivem, protože „Snorry“ by anglicky znamenalo něco jako „Chrápal“, což se velice podobá žertovným jménům trpaslíků z Disneyovy „Sněhurky“ jako jsou Sneezy (Kejchal) nebo Sleepy (Dřímal).

Edda – stará severská literární památka, tvořená souborem textů s náměty ze severské mytologie. Jsou dvě verze této památky. Starší, tzv. poetická Edda je soubor epických písní, které byly zapsány zřejmě již ve 12. století. Mladší, tzv. prozaická Edda je dílo Snorriho Sturlussona, který ve 13. století písně přepsal do prózy a doplnil je komentářem.

Refuzniki – v 80. letech označení osob, kterým sovětské úřady odmítly (anglicky „refuse“) povolit vycestování. Vzniklo v 60. letech, kdy se množství sovětských židů snažilo vystěhovat do Izraele (ale i jinam) a používalo se dál až do konce studené války pro všechny, kterým SSSR bránil v emigraci.

Teorie „dvou hochů a pinty piva“ – skutečně něco takového existuje, ovšem zřejmě nejde o teorii, či spíše myšlenkový experiment, se kterou by přišla bývalá premiérka Thatcherová, ale spíše o analogii, která se používá k obhajobě její ekonomické politiky. To, jak Reagan ve filmu tvrdí, že podle Thatcherové o všem na světě rozhodují dva hoši a pinta piva, je zjevný nesmysl. Thatcherová kritizovala vysokou míru přerozdělování zavedenou dřívějšími labouristickými (levicovými) vládami a tato analogie vysvětluje její škodlivost právě na příkladu dvou mužů, kteří sedí v hospodě. Jeden má práci, pracuje tvrdě a má peníze. Druhý pracuje málo nebo vůbec a peněz má málo. Tvrdě pracující muž si koupí pivo, ten druhý na pivo nemá – ovšem štědrý stát tomu pilnějšímu půl jeho piva vezme a dá je tomu, co peníze nemá. Oba tak mají nakonec půl piva, což ilustruje pokřivený ekonomický pořádek .

Listina práv - v originále Bill of Rights je označení prvních deseti dodatků ústavy USA, které zakotvují základní občanská práva. Není to tedy žádná listina jako taková.

Když dráždíš býka… - paní Reaganová použila první část přísloví, které je známé zejména v rurální části USA, totiž: „Když dráždíš býka, nabere tě na rohy“ (If you mess with the bull, you get the horns).

Hořčičný plyn – zastaralé označení yperitu, jedné z prvních chemických zbraní poprvé použité v době První světové války. Voněl prý po hořčici, česneku nebo křenu.

novinář zadržený v SSSR – Reagan připomíná, že jen několik měsíců před summitem byl v Moskvě zadržen americký novinář. V srpnu 1986 (necelé tři měsíce před summitem) byl v Moskvě KGB zatčen dopisovatel amerického časopisu „US News World Report“ Nicholas Daniloff a obviněn ze špionáže. Ze stany KGB šlo o odvetnou akci za to, že v USA byl v té době zadržen sovětský špión Gennadij Zacharov působící při zastoupení SSSR v OSN. Zacharov byl po několika týdnech vyjednávání nakonec vyměněn za Daniloffa. V srpnu 1985 se stal podobný incident, kdy byl na hranicích mezi SSSR a Finskem krátce zadržen americký dopisovatel listu „Christian Science Monitor“ Gary Thatcher a rovněž byl obviněn ze špionáže.

Stanford – George Schulz míní Stanfordovu univerzitu ležící nedaleko Palo Alta v Kalifornii. Univerzitu založil v r. 1891 bývalý guvernér Kalifornie Leland Stanford. George Schulz na ní po ukončení své politické dráhy vyučoval.