Kak ya stal russkim S01E05 (2015)

Aktuální verze překladu 2.0 (listopad 2025)

Jak jsem se stal Rusem 01x05 - vysvětlivky.


*******************************************


Fenomén ruských balkonů

Ruský balkon není jen architektonický prvek, ale spíše kulturní fenomén, který se výrazně odlišuje od jeho funkce v západních zemích. Zatímco v Česku a na Západě slouží balkon jako prodloužení bytu, místo k sezení, relaxaci, nebo pěstování květin, v Rusku plní spíše funkci dalšího úložného prostoru a ochráněného místa před vnějším světem.

Ruský balkon je typicky zasklený a zateplený. Důvodem je především drsné klima. Zasklením a zateplením se balkon promění z otevřeného prostoru na uzavřenou, celoročně použitelnou místnost, která zároveň funguje jako dodatečná tepelná izolace pro byt.

Zřídkakdy se na něm sedí, natož aby se na něm pěstovaly květiny. V sovětských a postsovětských panelových bytech je prostor často velmi omezený, tak se každý metr čtvereční stává cenným.

Ruský balkon je primárně úložný prostor, a to je pro cizince, kteří vidí zvenku zasklené a přeplněné balkony, často nepochopitelné.


Hlavní funkce:
- Sklad
Nejččastější využití. Balkon se stává prodloužením spíže. Lidé zde skladují zavařeniny, brambory, staré lyže, náhradní díly k autu, ale i jízdní kola a jakékoli jiné věci, pro které se v malém bytě nenašlo místo.

- Ochrana před povětrnostními vlivy
Slouží jako bariéra proti sněhu, větru a mrazu.

- Dodatečný pokoj
Po důkladné rekonstrukci, kdy se zateplí stěny, podlaha a okna, může balkon posloužit jako další malá místnost.


*******************************************


Rozdíl ve vykání v češtině a ruštině

V obou jazycích se pro vykání používá 2. osoba množného čísla zájmena ("vy" / "Вы") a odpovídající slovesné tvary v přítomném a budoucím čase (např. "Vy jdete" / "Вы идете").

Klíčový rozdíl je v příčestí minulém (shoda rodu a čísla), spočívá v tom, jak se chová sloveso v minulém čase (příčestí) při vykání jedné osobě.

Čeština: Při vykání jedné osobě se v minulém čase sloveso shoduje v rodu s oslovovanou osobou, nikoli v čísle s množným zájmenem "vy".
Muž: "Vy jste přišel."
Žena: "Vy jste přišla."

Příklad: Petře Sergejeviči, poslal jste mi dopis?


Ruština: Při vykání jedné osobě se v minulém čase používá sloveso v množném čísle (v rodově neutrálním množném čísle), bez ohledu na rod oslovované osoby.
Muž: "Вы пришли." ("Vy jste přišli")
Žena: "Вы пришли." ("Vy jste přišli")

Příklad: "Пётр Сергеевич, Вы присали мне письмо?" [Pjotr Sergejevič, vy prislali mně pismo?]


*******************************************


Чебурашка / Čeburaška

Je jedna z nejikoničtějších a nejmilovanějších postaviček ruské (původně sovětské) dětské literatury a animace. Malé, chlupaté stvoření s velkýma ušima, velkýma očima a malým, roztomilým obličejem, které připomíná křížence medvěda, opice a veverky.

Dnes již součástí moderní ruské kulturní identity.

Poprvé se objevil v knize Eduarda Uspenského „Krokodýl Gena a jeho přátelé“ (1966). Čeburaška a Gena jsou nerozlučná dvojka.

Název pochází z ruského slovesa "чебурахнуться" (čeburachnut’sja), což znamená "svalit se" / "překotit se" / "klopýtnout", což odkazuje na jeho neohrabanost a tendenci padat, když se poprvé objevil a svalil se z bedny s pomeranči.

V sovětské a ruské kultuře se stal symbolem nevinnosti, přátelství a trochu naivního, ale upřímného pohledu na svět.

V ruském slangu se „čeburaška“ občas používá pro něco neobvyklého nebo záhadného - „Co to je za čeburašku?“ může znamenat „Co je to za podivnost?“.

V ruštině se používá i jako laskavé/osobní oslovení „Ty můj Čeburaško!“ jako „Ty roztomilý troubo!“.

V Japonsku se Čerbruška stala nečekaně obrovsky populární v 90. letech, dokonce vznikly remaky původních filmů.

V Rusku by se jeho popularita dala přirovnat k našemu Krtečkovi.


*******************************************


На всякий пожарный / pro každý požár

V češtině nejbližší ekvivatlent: "pro jistotu" / "pro sichr", ale dá se v kontextu použít i: "pro každý případ" / "pro strýčka Příhodu" / "pro případ nouze"

Výraz má své kořeny v době, kdy byly požáry mnohem častější a ničivější hrozbou, zejména v dřevěných městech. Mít něco "na всякий пожарный" znamenalo mít to připravené pro případ požáru – mít připravenou vodu, písek nebo sekeru. Postupně se význam rozšířil z konkrétní hrozby požáru na jakoukoli neočekávanou nepříjemnost, komplikaci nebo nouzovou situaci.


Na začátku tohoto dílu je opět použitý dvojsmysl doslovnosti, Áňa říká, že doma skladuje tašku na tašky "На всякий пожарный", přičemž Alex opět bere doslovný význam a nechápe na co je igelitová taška při požáru.

Použil jsem tady volný překlad s využitím idiomu: "pro strýčka Příhodu", abych zachoval dvojsmysl.


*******************************************


Загадочная русская душа / Záhadná ruská duše

Je velmi známé ruské rčení, které odkazuje na představu, že ruská mentalita, charakter a chování jsou pro cizince, a někdy i pro samotné Rusy, těžko pochopitelné a plné vnitřních rozporů. Nejde o jeden konkrétní rys, ale spíše o soubor protikladů a složitostí, které tvoří unikátní kolektivní psychiku.

Původ tohoto rčení se často připisuje západním pozorovatelům a filozofům, kteří se snažili porozumět Rusku a jeho obyvatelům, zejména v 19. a 20. století. Viděli v ruské kultuře a historii kombinaci extrémních jevů – velikosti a úpadku, krutosti a soucitu, fatalismu a vášně, mystiky a pragmatismu. Postupně se tato myšlenka ujala i v samotném Rusku a stala se součástí sebepercepce (sebepojetí).

Rčení je silně spojeno s ruskou literaturou, především s díly autorů jako Fjodor Dostojevskij nebo Lev Tolstoj, kteří ve svých románech často zkoumali hluboké psychologické a morální dilemata svých postav, které ztělesňovaly složitosti ruské duše.

Rčení se používá jak ve vážném, filozofickém kontextu, kdy se diskutuje o národní identitě, tak i ironicky nebo humorně, kdy se komentuje nějaké neobvyklé, iracionální nebo prostě nepředvídatelné chování Rusů. Může být použito jak vnějšími pozorovateli, tak i samotnými Rusy, kteří si uvědomují a někdy i pěstují tuto "záhadnost" jako součást své identity.

"Záhadná ruská duše" není jen fráze, ale spíše kulturní konstrukt, který se snaží pojmenovat a pochopit složitost a jedinečnost ruského charakteru. Je to rčení, které vystihuje pocit, že Rusko a jeho lidé se vymykají jednoduchým definicím a zůstávají objektem nekonečného zájmu a bádání.


*******************************************


Лет так через никогда / za zhruba nikdy let


Významem jde o vyjádření, že se něco nikdy nestane, nebo se to stane v naprosto nedefinovatelné a extrémně vzdálené budoucnosti, která je v podstatě nekonečná.
Je to způsob, jak se vypořádat s realitou, kdy se věci buď nikdy nestanou, nebo se dějí s nesnesitelnou pomalostí či neochotou.
Jde o silně ironické až sarkastické rčení.

V češtině máme asi nejbližší: "Až naprší a uschne!", které je však významově lehce posunuté, není tolik fatalistické a sarkastické.

Lze přeložit i jako: "Ani za milion let." / "Až zamrzne peklo".


*******************************************


Очко за очко / Očko za očoko jako variace na Око за око / Oko za oko.

Очко v ruštině znamená bod / tečka / dírka / očko - třeba sítě. Nicméně hovorově se používá i pro označení řitního otvoru.

Očko za očoko se tedy používá jako silně vulgární obměna známého rčení Oko za oko.

V tomto díle se to Alexovi podaří neumýslně.


*******************************************


Американские горки / americké hory (kopečky)

V češtině: Horská dráha

V románských jazycích se používá výraz "Ruské hory". Francouzština: Montagnes russes | Italština: Montagne russe | Španělština: Montaña rusa | Portugalština: Montanha russa | Katalánština: Muntanya russa | Rumunština: Montagne ruse
Taktéž například v bulharštině: Руска планина (Ruska planina)


V ruštině jde, kromě doslovného významu, také o ustálenou, oblíbenou a snadno srozumitelná metaforou pro turbulentní období nebo nestabilní situace. V češtině bychom použili ekvivalent: "Život jak na houpačce".

"Моя жизнь сейчас как американские горки." (Můj život je teď jako horská dráha.)



Paradox v pojmenování "Ruské hory" vs. "Americké hory".

Skutečnými předchůdci moderních horských drah byly ledové skluzavky, které se objevily v Rusku již v 17. století, zejména v okolí Petrohradu. Jednalo se o dřevěné konstrukce pokryté ledem, po kterých se jezdilo na sáních. Tyto "Ruské hory" byly velmi populární, dokonce i carevna Kateřina Veliká si nechala postavit letní verzi s kolečkovými vozíky.

Koncem 18. a začátkem 19. století se tyto "Ruské hory" dostaly do Francie. Jelikož francouzské klima nebylo pro ledové dráhy ideální, začali je Francouzi adaptovat pro celoroční provoz – přidávali kolečka na vozíky a vylepšovali konstrukci. A právě ve francouzštině se pro tyto atrakce ujal název "Montagnes russes" (Ruské hory). Odtud se název "Ruské hory" rozšířil do mnoha románských jazyků a některých dalších.

Zatímco západní Evropa pojmenovala atrakci po Rusku, Rusové sami pro ni použili název odkazující na Ameriku ("Американские горки"). Je to proto, že moderní ocelové horské dráhy s kompletními dráhami, smyčkami a vysokými rychlostmi se masivně rozvinuly a popularizovaly právě ve Spojených státech na konci 19. a začátku 20. století.