Kak ya stal russkim S01E06 (2015)

Aktuální verze překladu 2.0 (listopad 2025)

Jak jsem se stal Rusem 01x06 - vysvětlivky.


*******************************************


V čase 5:33 je nepřeložitelná slovní hříčka.

Alex říká: Кто может подчинить з-кран? (kto možet podčiniť é-kran)

- é je zvuk, který vydává při zamyšlení
- "podčiniť" je chyba, kterou udělá. Podčiniť znamená podmínit si / podřídit, počiniť znamená opravit.
- kran je kohoutek přičemž ekran je obrazovka.

Místo toho, že chtěl říct: "kdo může opravit kohoutek" říká: "kdo si může podřídit obrazovku".

Beru to jako nepřeložitelnou hříčku a v titulkách jen dávám 4 slova jako vysvětlivky a repliku překládám doslovně.


*******************************************


Жлоб / Žlob (výslovnost: žlop)

Je v ruštině velmi hanlivé, pejorativní a expresivní slovo, které se používá k popisu člověka, jehož chování je charakteristické hrubostí, lakomstvím, nevychovaností, omezeností, buranstvím a nedostatkem vkusu či empatie. Nejde jen o jednu konkrétní špatnou vlastnost, ale spíše o kombinaci několika negativních rysů, které vytvářejí celkový dojem nepříjemného a primitivního jedince.

Klíčové charakteristiky: Hrubost a nevychovanost, Lakomství a chamtivost, Omezenost a primitivnost, Nedostatek vkusu a elegance, Agresivita a panovačnost, Závist


V češtině nemáme jeden jediný přesný ekvivalent, který by pokryl všechny přesahy významu slova "жлоб", ale lze použít kombinaci několika slov v závislosti na kontextu:

buran - asi nejbližší překlad bez kontextu, další možnosti jsou hrubián, lakomec/skrblík/držgrešle, neotesanec, primitiv, chamtivec


Původ slova "жлоб" není zcela jednoznačný, ale předpokládá se, že může mít kořeny v dialektech a odkazovat na hrubého, primitivního člověka, často spojeného s fyzickou silou nebo chamtivostí. V moderním ruském jazyce se však jeho význam posunul k popisu charakteru a chování.

Některé teorie spojují slovo s polským "żłób" (žlab) nebo s německým "Schlaube" (lenoch).


*******************************************


Отлей в угол! / Otlej v ugol!

Je ruská idiomatická fráze, která má velmi specifický význam. Doslova se překládá jako "Vylej si do kouta!" nebo "Vymoči se do kouta!".
Její idiomatický význam je spojen s vyjádřením naprostého pohrdání, neuctivosti nebo odsouzení.

Jde o velmi hrubé, urážlivé a provokativní rčení, které se používá převážně v mužském prostředí vždy v konfliktní, neformální situaci s cílem devalvovat druhého nebo jeho názor.

Možný historický původ pochází z vojenského nebo vězeňského slangu, kde "močení do kouta" symbolizovalo naprostou bezmocnost a ponížení


Fráze se používá v několika kontextech, vždy se silnou dávkou pohrdání a agresivity:

1) Odmítnutí něčího názoru: Když člověk považuje něčí názor za naprosto hloupý, absurdní nebo irelevantní.
2) Odsouzení nevychovaného chování: Používá se jako ostrá reakce na něčí aroganci, hloupost nebo drzost.
3) Jako odsekávání: Může být použita jako hrubá odpověď na otázku, kterou člověk považuje za stupidní nebo otravnou.


V češtině neexistuje přímý ekvivalent. Možné překlady:
Běž si fňukat jinam!
Táhni si hrát na písek!

já využil frázi: "Vyměň si plínku." přijde mi to dostatečně urážlivé, zachovávající původní význam.


*******************************************


Жилищно-эксплуатационная контора (ЖЭК) / Žiliščno-ekspluatacionnaja kontra (ŽEK) / Úřad pro správu bytového fondu

Byla základní jednotkou správy bytového fondu v sovětském systému. Organizace zodpovědná za provoz, údržbu a správu bytových domů v určité lokalitě.
ЖЭК měl na starosti vše od drobných oprav přes úklid společných prostor až po vyřizování stížností nájemníků. V každém ЖЭK-u pracovali domovníci, údržbáři, instalatéři a administrativní pracovníci.
Kvůli neexistující konkurenci a skutečnosti, že byty patřily státu, neměly ЖЭК-y žádnou motivaci k efektivní a kvalitní práci.

V sovětské a postsovětské mentalitě se ЖЭК stal symbolem byrokratické neefektivity a lhostejnosti.
Typickým obrazem byli dlouhé fronty, neochotní úředníci a věčné fráze typu: "Přijďte zítra" nebo "To není naše kompetence."
Častými problémy byli vytopené byty klidně měsíce bez opravy, nefungující výtahy, zamrzlé topení v zimě.
Obyvatelé se často uchylovali k úplatkům nebo osobním známostem, aby dosáhli jakékoliv nápravy.

S ЖЭK-em je spojena představa úředníků sedících v ošuntělé kanceláři, popíjejících čaj a neochotně se zabývajících stížnostmi obyvatel.

ЖЭК se stal terčem nesčetných vtipů a anekdot. Klasický sovětský vtip zni třeba: "V ЖЭK-u vám vyřeší jakýkoliv problém – přenesou ho do jiného ЖЭK-u."


Po rozpadu SSSR se systém transformoval na různé formy správy nemovitostí, ale slovo "жэковский" (žekovskij) dodnes v ruštině označuje něco zastaralého, neefektivního, zkostnatělého a byrokratického.
Fráze jako "в ЖЭКе вечно никого нет" (v ŽEKu nikdo nikdy není) nebo "они работают как ЖЭК" (pracují jako ŽEK) se používají k vyjádření nespokojenosti s pomalostí a neochotou.


V češtině máme nejbližší ekvivalent: "bytové družstvo" nebo "správa nemovitostí", ale bez specifického negativní emocionálního zabarvení, které by se vztahovalo na jednu konkrétní instituci.

V ruské kultuře je ЖЭК mnohem víc než správa nemovitostí, je to metafora pro selhání a neefektivnost státní správy z minulosti, která v myslích mnoha lidí přežívá dodnes.


*******************************************


А то / A to

V ruské hovorové řeči má fráze "а то" dva hlavní významy, které se liší podle kontextu:

1) Souhlasné potvrzení

Nejčastěji se používá jako důrazný souhlas nebo potvrzení s určitou dávkou samozřejmosti, někdy až nadřazenosti.
Znamená „Jasně, že jo“ / „To si piš“ / „No samozřejmě“

Příklad:
„Půjdeš s námi na pivo?“
„а то!“ (To si piš, že půjdu!)


2) Varování nebo hrozba

V tomto případě se fráze používá ve zkrácené formě, aby vyjádřila hrozbu, varování nebo naznačila, že se něco stane, pokud nebude splněn určitý požadavek.

Příklad:
„Сделай это, а то!“ (Udělej to, nebo!)
Tento význam je ekvivalentní delší frázi "а то будет плохо" (nebo bude zle).

V češtině máme právě přesný ekvivalent v nedořčeném "nebo".


*******************************************


Кулибин / Kulibin

"Кулибин" je v ruské hovorové řeči ironické, ale často i obdivné označení pro člověka, který je nadšený samouk, vynálezce nebo kutil, obvykle s velmi netradičními a kreativními řešeními.
Původně jde o jméno skutečné historické osobnosti.

Pojem je odvozen od jména Ivana Petroviče Kulibina (1735–1818), ruského mechanika, vynálezce a hodináře, který žil v 18. století. Kulibin byl samouk, který díky své neuvěřitelné šikovnosti, bystré mysli a vynalézavosti dokázal sestavit a opravit složité mechanismy, od hodin přes mosty až po optické přístroje. Jeho nejznámějšími vynálezy byly například samohybný vozík, výtah nebo originální mechanické hodiny.

V sovětské a postsovětské kultuře se jméno Кулибин stalo obecným označením pro amatérského kutila nebo "domácího génia" – někoho, kdo se pokouší vynalézat, opravovat nebo vylepšovat věci vlastními silami, často s improvizovanými prostředky.

V moderní ruštině se "Кулибин" používá k popisu dvou typů lidí:

1) Ironie a sarkasmus:
Používá se s lehkou ironií nebo sarkaszmem pro označení osoby, která:
- se pokouší opravovat věci, kterým nerozumí
- improvizuje tam, kde by byla potřeba odborná pomoc
- vytváří "originální" řešení problémů s pochybným výsledkem
- má tendenci "vylepšovat" věci, které fungují

2) Chvála a obdiv
Používá se s respektem pro talentovaného a vynalézavého člověka, který si s každým problémem poradí sám a najde originální, byť někdy neobvyklé, řešení.
Je to kompliment pro někoho, kdo má "zlaté ruce" a umí improvizovat.


V češtině nemáme ekvivalent, který by stejným způsobem pokryl oba významy. Dalo by se použít:

Šikula, koumák, kutil, Ferda Mravenec - pro pozitivní význam
Patlal, amatér, "umělec", Brouk Pytlík - pro ironický/negativní význam

Potažmo by se dalo částečně použít pro mladší generace Bořek stavitel, který se také dá použít jak pozitivně tak ironicky.

- Bořka stavitele jsem použil i v titulcích.


*******************************************


Договоры, помидоры / Dogovory, pomidory


Se může používat ve 2 případech:

1) Mnemotechnická pomůcka / lehce ironický, způsob, jak upozornit na správný přízvuk a výslovnost slova Договоры.

V ruštině se podobné dvojice nazývají рифмованный повтор (rýmované zdvojení), často s nesmyslným druhým členem.

Rčení je založeno na jednoduché jazykové pomůcce:

Договóры (dogovóRý): Ruské slovo pro "smlouvy" nebo "dohody" v množném čísle. Správný přízvuk je na třetí slabice.
Mnoho lidí, a zejména cizinci, však intuitivně klade přízvuk na první slabiku, což je chyba.

Помидóры (pomidóry): Ruské slovo pro "rajčata" v množném čísle. Zde je přízvuk také na třetí slabice.
Toto slovo je ale pro většinu mluvčích snazší vyslovit správně.

Kombinace těchto dvou slov vznikla jako mnemotechnická pomůcka pro zapamatování správného přízvuku u slova "договоры".


Podobný princip má i „планы, бананы“ (plány, banány) nebo „работа, морковка“ (práce, mrkev).


2) Vymezení proti byrokracii nebo dovětek k odlehčení seriózní situace

Objevuje ve slangové mluvě minimálně od sovětských dob.


V češtině nemáme přímý ekvivalent pro tuto rýmovanou pomůcku, neb nemáme pravidla pro přízvuky. V titulcích jsem zvolil překlad: "dohody, jahody".


*******************************************


Прибалт / Pribalt

Je ruské hovorové, nadnesené a někdy lehce hanlivé, označení pro obyvatele tří pobaltských zemí: Estonska, Lotyšska a Litvy.
Zatímco v minulosti to byl neutrální termín, dnes se nese s určitým kulturním stereotypem, který se váže k pomalosti, mlčenlivosti a specifickému humoru.

Stereotyp o Pobaltech se v sovětské éře vytvořil na základě kulturních rozdílů mezi pobaltskými republikami a zbytkem SSSR.
Když se v raných dobách SSSR se místní učili rusky, jejich přízvuk a intonace byly pomalejší a zpěvnější než u rodilých Rusů, což rodilým mluvčím připadalo jakoby protahovali každé slovo a začali to brát jako znak celkového pomalého tempa.

Sovětské Pobaltí mělo vyšší životní úroveň, méně shonu a více pořádku. Místní nebyli zvyklí na sovětský chaos a spěch a působili klidnějším dojmem, což Rusové interpretovali opět jako pomalost.

Z čehož začali vznikat stereotypy, které se projevovali i ve vtípcích a anekdotách, které se zaměřovaly na:

Pomalost a rozvážnost
vtipy často líčily Pobaltí jako extrémně pomalé v uvažování a jednání.

Melancholii a zdrženlivost
Pobaltské národy byly často vnímány jako uzavřené a tiché, s minimálním projevem emocí.

Absenci humoru
stereotypy tvrdí, že pobaltský humor je suchý a obtížně srozumitelný.

V sovětských dobách se často se zdůrazňovalo, že mají bližší mentalitu k Evropě než k Rusku a Pobaltí bylo považováni za jakési "okno na Západ".


Po rozpadu SSSR se stereotyp dál používá, ale častěji více v žertovném nebo v retro kontextu.
Dnes v rozhovoru „Ну ты и прибалт!“ znamená prostě: "Jsi pomalej na reakce / jednáš příliš rozvážně".


Ve scéně v čase 17:30 úřednice použije repliku "Прибалт, наверное" - "Asi Pobalťan" po vzájemná slovní přestřelce v opačném sarkastickém smyslu.


*******************************************


Пятёрка / Pjaťjorka (potažmo Вот пятёрка тебе)

Má v ruštině několik výrazů:

1) Školní známka
Je nejlepší známka - ekvivalent naší jedničce.

Příklad: "Получить пятёрку за экзамен." (Dostat jedničku za zkoušku.)

2) Pětirublová bankovka/mince

Příklad: "Дай мне пятёрку." (Dej mi pětku.)

3) Plácnout si (Placák / High five)

Stejně jako v angličtině - plácá se otevřenou dlaní - tedy pěti prsty.

Příklad: "Дай пятёрочку!" (Plácni mi!)


Fráze "Вот пятёрка тебе" se objeví ve scéně v čase 21:44 - 21:46. V celé scéně se s přimhouřením oka dají pochopit všechny 3 významy.
Zvolil jsem ale překlad "seš jednička", nicméně Roma se šacuje, jako kdyby hledal peníze pro úplatek, ale celá situace je natolik nepřehledná, že se nemá význam pochopit.


*******************************************
*******************************************


Poznámka pod čarou.
Pro sepisování vysvětlivek jsem začal používat pomoc AI.