Sherlock S04E01 (2010)

Přečas mých vlastních titulků.

Překlad zahrnuje i sms a příspěvky na blogu, na ty doporučuji zpomalit nebo stopnout, aby si to mohl člověk přečíst v klidu.

VAROVÁNÍ PŘED MOŽNÝMI SPOILERY, POKUD MÁTE ZÁJEM, DOPORUČUJI PŘEČÍST AŽ PO SHLÉDNUTÍ! (A UDĚLEJTE SI NA TO TROCHU ČASU, PONĚKUD JSEM SE ROZEPSALA... ALE SNAD TO ALESPOŇ NĚKDO OCENÍ)


ZAJÍMAVOSTI

Seznam použitých zkratek
- Šest Napoleonů (The Adventure of the Six Napoleons) - SIXN, Podpis čtyř (The Sign of Four) - SIGN, Námořní smlouva (The Naval Treaty) - NAVA, Bruce-Partingtonovy dokumenty (The Adventure of the Bruce-Partington Plans) - BRUC, Druhá skvrna (The Adventure of the Second Stain) - SECO, Poslední poklona (His Last Bow) - LAST, Osamělá cyklistka (The Adventure of the Solitary Cyclist) - SOLI, Poslední případ (The Final Problem) - FINA, Dům U tří štítů (The Adventure of the Three Gables) - 3GAB, Údolí strachu (The Valley of Fear) - VALL, Charles Augustus Milverton (The Adventure of Charles Augustus Milverton) - CHAS, Musgraveský rituál (The Musgrave Ritual) - MUSG, Inženýrův palec (The Adventure of the Engineer's Thumb) - ENGR, Černý Petr (The Adventure of Black Peter) - BLAC, Zlatý skřipec (The Adventure of the Golden Pince-Nez) - GOLD, Opatské sídlo (The Adventure of the Abbey Grange) - ABBE, Podnájemnice v závoji (The Adventure of the Veiled Lodger) - VEIL, Lví hříva (The Adventure of the Lion’s Mane) - LION, Barvíř na penzi (The Adventure of the Retired Colourman) - RETI, Skandál v Čechách (A Scandal in Bohemie) - SCAN, Studie v šarlatové (STUD) - A Study in Scarlet, Prázdný dům (The Adventure of the Empty House) - EMPT, Stavitel z Norwoodu (The Adventure of the Norwood Builder) - NORW, Záhada na Thorském mostě (The Problem of Thor Bridge) - THOR, Upír v Sussexu (The Adventure of the Sussex Vampire) - SUSS, Spolek ryšavců (The Red-Headed League) - REDH, Gloria Scottová (The “Gloria Scott“) - GLOR, Žlutá tvář (The Yellow Face) - YELL, Mrzák (The Crooked Man) - CROO, Umírající detektiv (The Adventure of the Dying Detective) - DYIN, Mazarinův drahokam (The Adventure of the Mazarin Stone) - MAZA, Reigateské panstvo (The Adventure of the Reigate Squires/The Reigate Puzzle) - REIG, Řecký tlumočník (The Greek Interpreter) - GREE

seznam zkratek všech kanonických děl najdete např. na http://www.fext.cz/cokoliv/sh-acc.htm)

Název epizody a zápletka se sádrovými bystami vychází z povídky SIXN (kde jsou ovšem „obětmi“, jak název napovídá, bysty francouzského císaře - odtud také úvahy o politických důvodech „útoku“ a poznámka, že „Thatcherová je dnes jako Napoleon“). Stejně jako v epizodě i zde figuruje v jistém smyslu cizí „uprchlík“ (před italskou Mafií), který po propuštění z vězení pátrá po kořisti, kterou se mu podařilo ukrýt v keramické dílně těsně před svým zatčením a který se neštítí ani vraždy (která byla stejně jako zde spáchaná u Harkera). V povídce se však v poslední bystě, kterou na samém konci Holmes triumfálně rozbije, skutečně nachází Černá perla Borgiů. O samotné perle však v povídce až do poslední scény nepadne ani slovo. Skutečnost, že se perla v bystě nachází - respektive, že se v bystě nachází vůbec něco - je tedy podobně překvapující jako odhalení, že se navzdory Sherlockovým očekáváním perla v bystě nenachází. Podobný „trik“ na znalce původních povídek použili tvůrci seriálu již dříve (Studie v růžové, Psi baskervillští, Poslední přísaha). Na povídku rovněž odkazují jména majitelů jednotlivých byst (doktor Barnicot, Harker a pan Sandeford z Readingu), název výrobce Gelder and co./Gelder a spol. a zvýrazněná písmena v titulcích, která dávají dohromady její anglický název.

Dalším významným zdrojem děje epizody je román SIGN, který je jediným kanonickým dílem, v němž hraje výraznější roli postava Mary. V centru děje stojí, jak napovídá název, spolek čtyř osob, kterému se podařilo vraždou zmocnit bohatého pokladu a ukrýt ho v pevnosti v Agře. Aby poklad později našli, zhotovili si čtyři mapy a na každou z nich se všichni podepsali, protože si přísahali, že se nikdy nezradí a vždy budou jednat v zájmu všech. Nakonec ale byli objeveni a uvězněni v trestanecké kolonii. Za část pokladu jim byla slíbena svoboda, jenže byli zrazeni. Přežil jenom jeden z nich, kterému se po čase podařilo uprchnout a který neusiloval o nic jiného, než poklad znovu nalézt a pomstít se tomu, kdo jejich spolek tehdy zradil. Samotný poklad (jehož minimálně část měla patřit Mary) nakonec končí v hlubinách Temže - zde můžeme postřehnout jistou paralelu, když Mary, členka uskupení AGRA umírá v akváriu. V románu se rovněž vyskytují perly a svou roli tam má i pes Toby.

Podobně jako v SIXN vystupuje i v románu „uprchlík“ před spravedlností, který po útěku z trestanecké kolonie pátrá po pokladu z Agry a zároveň se touží pomstít těm, kteří se ho zmocnili. Postava Ajaye tedy vlastně vznikla spojením Beppa ze SIXN a Jonathana Smalla ze SIGN.

Do třetice všeho dobrého, dalším významným rysem této epizody byly její špionážní a akční, takřka bondovské prvky, které si vysloužily mnoho kritiky. Je ovšem pravda, že ani původní povídky se mezinárodních konspirací neštítily (př. našli bychom je např. v povídkách NAVA, BRUC, SECO a především LAST, kde se Holmes stane plnohodnotným špionem) a např. v povídkách SOLI, FINA nebo NAVA Holmes své protivníky neporazil výlučně intelektem, ale i svou tělesnou zdatností. Akční prvky jsou pak častým rysem holmesovských adaptací, např. filmové série ze 30-40. let s Basilem Rathbonem a Nigelem Brucem v hlavních rolích (kteří byli Holmesem a Watsonem jedné celé generace), kterou mají autoři seriálu obzvláště v lásce, a samozřejmě moderních adaptací s Robertem Downeym Jr.

Langdale - krycí jméno odkazuje na postavu zmíněnou v povídce 3GAB, jednalo se o Holmesovu „živoucí encyklopedií všeho, co souviselo se společenskými skandály“

Porlock - stejné krycí jméno se objevuje v románu VALL, jedná se o jednoho z Moriartyho spolupracovníků, jehož dopis celý případ „odstartuje“

„To se ale vůbec nestalo.“ - ututlání celého případu odkazuje na „zdrojovou povídku“ epizody Poslední přísaha CHAS, kde je nakonec vloupání (které Holmes s Watsonem spáchají) a vražda (které přihlíželi) přiřčeno neznámým lupičům

Mivvies - tradiční a v minulosti v Británii velmi oblíbený nanuk s ovocnou polevou a vanilkovým středem, mezi klasické příchutě patřily jahodová, pomerančová, ananasová a malinová (a ano, ještě se vyrábí  )

Setkání v Samaře - legenda původem ze staré Mezopotámie, poprvé se objevila v Babylónském talmudu, do povědomí západního světa se dostala díky převyprávění britského spisovatele Williama Somerseta Maughama z roku 1933; rovněž název románu Johna O’Hary, který byl legendou inspirován.

pošta připíchnutá na krbové římse – odkaz na MUSG, kde Watson popisuje Holmesovu „pořádnost“ mimo jiné slovy: „nevyřízenou korespondenci přibodává zavíracím nožem doprostřed dřevěné římsy nad krbem“

„Určitě jste viděli ve zprávách, jak Sherlock vypátral Monu Lisu…“ - tak se stalo v adaptaci povídky FINA vychvalovaného seriálu televize Granada The Adventures of Sherlock Holmes (Dobrodružství Sherlocka Holmese), kde hlavní roli hrál Jeremy Brett

„Budu monitorovat podsvětí, každý záchvěv sítě mi napoví, že se pavouk pohnul.“ - v povídce FINA popsal Holmes Watsonovi osobu profesora Moriartyho takto: „Sedí nehybně jako pavouk uprostřed sítě, ale ta síť má tisíc paprsků a on bezpečně reaguje na sebemenší záchvěv každého z nich.“

Prašná smrt - možný odkaz na detektivní román Lee Thayerové z roku 1966

„Pan Hatherley přišel na Baker Street ve strašlivém stavu. Byl bílý jako stěna a krvácel z ošklivé rány na ruce. Jak přesně k té ráně přišel, bylo nejdřív trochu zmatené…“ - odkazuje na povídku ENGR, který začíná příchodem mladého inženýra s useknutým palcem do Watsonovy lékařské ordinace

„Nikdy to nejsou dvojčata.“ - možná narážka na televizní film Sherlock Holmes and the Case of the Silk Stocking, s Rupertem Everettem a Ianem Hartem v rolích Holmese a Watsona (zákaz dvojčat také koresponduje s posledním pravidel z Desatera klasické detektivky pátera Rolanda Knoxe - ačkoliv těmito pravidly se případy Sherlocka Holmese neřídí, mimo jiné také proto, že byla formulována až v roce 1929)

Dimmock - objevil se již v epizodě Slepý bankéř

Stella Hopkinsová - odkazuje na postavu inspektora Stanleyho Hopkinse, který se objevil hned v několika povídkách (BLAC, GOLD, ABBE) a který byl podle všeho jedním z Holmesových oblíbených detektivů - v povídkách je popisován jako „talentovaný detektiv“, o jehož budoucnost považoval Holmes za „velice nadějnou“ a o jehož kariéru „několikrát projevil velmi praktický zájem“, zatímco inspektor „projevoval k vědeckým metodám proslulého amatéra žákovskou úctu a obdiv“

Cirkusové torzo - nevyskytuje se v žádné povídce, avšak prostředí cirkusu najdeme v povídce VEIL

Cvičitel kanárků - Andrew Wilson - případ zmíněn v povídce BLAC - zatčením „proslulého pěstitele kanárů Wilsona byla odstraněna morová skvrna z londýnského East Endu. The Canary Trainer je rovněž název románu Nicholase Meyera (napsal také mnohem známější The Seven-Per-Cent Solution - česky vyšlo jako Prokletí Sherlocka Holmese), v němž se Holmes utká s Fantomem opery

vrahem je medúza - odkazuje na povídku LION, kde zabíjela medúza Cyanea capillata, česky nazývaná jako Talířovka obrovská nebo Medúza žahavá (anglicky mimo jiné také „the lion’s mane jellyfish“, tedy volně přeloženo jako „medúza lví hříva“)

„Čerstvý nátěr maskuje jiný zápach.“ - pointa povídky RETI, kde zápach čerstvé barvy slouží k zamaskování zápachu plynu

Rosie Watsonová - podle Kánonu Watson žádné děti neměl (respektive nikde se ani slůvkem nezmiňuje o tom, že by nějaké měl), a téměř určitě ne s Mary vzhledem k její předpokládané smrti, v některých pastiších je však Watson, zpravidla jako starší vypravěč příběhu z minulosti, prezentován jako dědeček - např. v románu Anthonyho Horowitze Dům hedvábí (The House of Silk).

„Celý Watson, jako vždy vidíš, ale nevšímáš si.“ - něco hodně podobného adresuje Holmes Watsonovi ve SCAN: „Vidíte dobře, ale nemáte onu všímavost.“

„Všechny zásluhy si připíšeš ty.“ - třebaže si Holmes ze začátku (STUD) ztěžuje na skutečnost, „že slávu za to sklidí Gregson, Lestrade a spol.“, hned v druhém holmesovském románu SIGN prohlašuje: „Nežádám v takových případech žádné uznání.“ a „Rád se zřeknu oficiálního uznání.“; v několika dalších povídkách (př. EMPT, NORW, THOR) pak přímo trvá na tom, aby si vyšetřovatelé ze Scotland Yardu nebo místní policie připsali zásluhy sami

Giles nebo Greg Lestrade - v Kánonu nebyl inspektor Lestrade nikdy pojmenován (ačkoliv se v něm vyskytuje poměrně často, což pochopitelně vedlo k častým spekulacím), známe pouze začáteční písmeno jeho jména - G. V tomto případě se Sherlock „spletl o adaptaci“ - jméno Giles bylo inspektorovi dáno v rozhlasové adaptaci BBC Radio 4, která má mezi adaptacemi významné místo, jeikož se jedná o jedinou, která natočila celý Kánon se stejnou dvojicí v hlavních rolích (Clive Merrison a Michael Williams)

Sherlock a politika - ačkoliv v seriálu Sherlock neznalost očividně pouze předstírá, podle seznamu jeho silných a slabých stránek, který Watson sestavil v prvních dnech jejich známosti (v době, kdy ještě neměl ponětí o jeho profesi) byla jeho znalost politiky ohodnocena jako žádná (STUD)

„Hádám z palce bolavého…“ (”By the pricking of my thumbs…“) - citace ze Shakespearovy hry Macbeth (překlad...), také název románu Agathy Christie (v češtině vydáno jako Dům u kanálu); pro kontext by se ještě slušelo dodat, že verš pokračuje slovy „tudy přijde něco zlého“ („something wicked this way comes“)

„Podívejte, měli jsme tu vloupání. Nějaký parchant ji rozbil na kousky. Našli jsme je na verandě.“ - to samé se stalo i v jednom z případů vloupání v SIXN

Setkání na Sumatře - odkazuje na zmínku v povídce SUSS o „obrovité kryse ze Sumatry, na jejíž příběh ještě nedozrál čas“, na jejímž základě byla napsána spousta nekanonických holmesovských románů - mezi nejznámější a nejlépe hodnocené patří The Giant Rat of Sumatra (Obrovitá krysa ze Sumatry) od Richarda L. Boyera a The Shadow of the Rat (Stín krysy) od Davida Stuarta Daviese

„Takže jak jste se vy dva vlastně seznámili?“ - první setkání Holmese s Lestradem není nikde v Kánonu popsáno, nalezli bychom ho však v několika nekanonických holmesovských dílech (př. rozhlasová hra společnosti Big Finish)

„Tak, vy jste nepracoval vždycky jenom v pojišťovnictví, že ano? Nejdřív jste se živil rukama. Á, s překvapením se neobtěžujte. Vaše pravá ruka je skoro o číslo větší než levá. To je výsledek tvrdé manuální práce.“ - „Byl jsem tesař, jako můj táta.“ - adaptace scény z REDH, kde Holmes obdobně vydedukuje minulost svého klienta Jabeze Wilsona: „Až na naprosto očividná fakta, že se náš klient živil nějakou dobu manuální prací… na něm rovněž nic jiného nevidím.“ Pan Jabez Wilson se napřímil v křesle, ukazováček pořád ještě namířený do novin, ale oči upřené na mého společníka. „Pro boha živého, jak jste to všechno poznal, pane Holmesi?“ zeptal se. „Odkud například víte, že jsem pracoval manuálně? Vždyť je to svatá pravda, začínal jsem jak tesař v loděnici.“ „Prozradily mi to vaše ruce, milý pane. Pravičku máte o dobré číslo větší než levičku. Napracovala se až dost a máte na ní vyvinutější svaly.“

tetování - v REDH z tetování Jabeze Wilsona Holmes odvodil, že byl v Číně, scéna rovněž připomíná výjev z povídky GLOR (objekt Holmesovy dedukce měl také spojitost s Japonskem): „Byl jste ve velice důvěrném vztahu k někomu, kdo měl iniciály J. A., a později jste se usilovně snažil na toho člověka nadobro zapomenout… Když jste před chvílí obnažil paži, jak jste do člunu vytahoval tu rybu, všiml jsem si, že máte v ohybu lokte vytetovaná písmena J. A. Jsou dosud čitelná, ale z toho, jak jsou rozmazaná, a ze zbarvení okolní kůže mi bylo naprosto jasné, že jste se jich pokoušel zbavit. A z toho plyne, že vám ty iniciály kdysi byly velice blízké, ale později jste se na ně snažil zapomenout.“

„Pardon, myslel jsem, že jste udělal něco chytrého.“ - opět REDH: „U všech ďasů!“ řekl (Jabez Wilson). „Já si už myslel, kdovínač moudrého jste přišel, ale teď vidím, že na tom přece jenom nic zvláštního není.“

„Vaše žena je špionka… Řetězec dalších událostí pak bude nevyhnutelný, což vyústí ve třetí světovou válku.“ - „To myslíš vážně?“ - „Ne, samozřejmě že ne. Jeho žena ho opustila, protože mu smrdí z pusy a rád nosí její spodní prádlo.“ - připomíná jinou falešnou dedukci z filmu Billyho Wildera The Private Life of Sherlock Holmes (Soukromý život Sherlocka Holmese), který patří k nejoblíbenějším filmům tvůrců seriálu, kde je před Holmese postaven případ zmizelých „trpaslíků“: „Pochop, nejsou to jenom trpaslíci, ale také anarchisté. Touhle dobou už byli propašováni do Vídně, převlečené za malé holčičky v organzových šatičkách. Až přijede car celé Rusi, přivítají ho na nádraží. Budou mít u sebe kytice květin a v každém bude ukrytá bomba se zapálenou rozbuškou.“ - „To myslíte vážně?“ - „Vůbec ne.“ - „Majitel cirkusu mi za mé služby nabízí pět liber. To není ani libra za trpaslíka. Takže je to očividně lakomý parchant a ti malí chlapíci prostě utekli a odešli do jiného cirkusu.“

„Ano, ale někteří lidé mohou mít takový komplex, ne? Idée fixe. Něco je posedne a oni to nemůžou nechat být.“ - podobně Watson mluví i v SIXN: „Projevy monomanie jsou neomezené. Existuje porucha, kterou moderní francouzští psychologové nazvali idée fixe; ve své podstatě může být zcela nevinná a může být provázena jinak naprostou normalitou…“

„Ne, to nesedí. Byly tu i další podobizny Margaret... Thatcherové, v místě toho prvního vloupání. Proč by se monomaniak upnul jen na ten jeden?“ - podobně v SIXN: „Tento fakt rozhodně odporuje teorii, že muž, který je rozbíjí, byl ovlivněn nějakou povšechnou nenávistí vůči Napoleonovi. Když uvážíme, kolik set soch slavného císaře v Londýně existuje, bylo by věru až příliš nápadnou shodou okolností, kdyby nevybíravý obrazoborec zahájil své dílo ničením tří odlitků téže bysty.“

Mystic Meg - umělecké jméno známé britské astroložky a senzibilky Margaret Anne Lake, která píše pravidelné příspěvky o astrologii do nejprodávanějšího deníku The Sun

„Toby není ten hacker.“ - podobného omylu se Watson dopustil i v adaptaci SIGN televize Granada, kde se dožadoval „pana Tobyho“ (abychom mu nekřivdili, je třeba dodat, že zde, na rozdíl od románu, mu Holmes ani v nejmenším nenaznačil, že se jedná o psa).

Toby - Podle Watsonova popisu ze SIGN „šeredný pes s dlouhou srstí a převislýma ušima, napůl křepelák a napůl pytlácký slídič, zbarvený dohněda a doběla“, který se pohyboval „velice nemotorně, téměř se batolil“. Navzdory svému vzhledu měl ale mít podle Holmesových slov „fantasticky vyvinutý čich“, což byl také důvod, proč si jeho pomoci cenil „víc než pomoci všech detektivů z celého Londýna“. Třebaže se Toby vyskytoval, jak bylo již uvedeno výše, jen v jediném příběhu z Kánonu (SIGN), je velmi oblíbenou „postavou“ adaptací a pastišů - vyskytuje se např. v již zmíněném Prokletí Sherlocka Holmese Nicholase Meyera a jeho filmové adaptaci, disneyovském animovaném filmu The Great Mouse Detective (Velký myší detektiv) nebo románu Sherlock Holmes v. Dracula Loren D. Estlemana a rovněž také v sérii počítačových her se Sherlockem Holmesem společnosti Frogwares.

„Nehýbe se.“ - podle tvrzení tvůrců seriálu byla scéna zahrnuta po tom, co pes, představující Tobyho, na place odmítl spolupracovat

„Nebo krev u řezníka.“ - podobně neslavně dopadlo Tobyho stopování i v SIGN, tedy alespoň první pokus, kdy stopa kreozotu, do kterého pachatel šlápl, dovedla proslulého slídiče k sudu s tímto prostředkem

Ostalgie - pojem pochází z němčiny (Ost = východ a nostalgie) a původně označoval jen stesk/nostalgii po životu v bývalé Německé demokratické republice, šířeji se používá i pro tento pocit v jiných zemích východního bloku

„Mimochodem, gratuluji… vyřešíš velký případ.“ - připomíná scénu z konce povídky EMPT: „Blahopřeji vám, Lestrade! Váš důvtip a odvaha vám jako vždy pomohly, abyste ho dostal.“ - „Dostal? Koho, pane Holmesi?“

„Dovolte mi představit vám největší případ Interpolu. Pro ně příliš těžký, pro mě příliš nudný. Černá perla Borgiů!“ - obdobou scénu najdeme i v původní povídce SIXN (zde však Holmes bystu rozbil jezdeckým bičíkem za přítomnosti Watsona s Lestradem a jeho čin byl korunován úspěchem): „Pánově,“ řekl, „dovolte, abych vám ukázal proslulou černou perlu Borgiů!“

uspávací papír - stejný prostředek bychom nalezli ve finální epizodě 7. série seriálu Doctor Who (Pán času), jejímž autorem je Stevem Moffat, jeden z tvůrců Sherlocka, kde ho použije postava, která v seriálu vystupuje jako skutečná předloha Sherlocka Holmese

„Co jsi zač, Wikipedie?“ - Ano, jak v anglické verzi, tak i v tomto překladu Mycroft recituje slovo od slova článek z wikipedie

„No, myslím tím britskou vládu, nebo jakoukoliv jinou vládu, pro kterou zrovna pracuješ.“ - jak Holmes Watsonovi vysvětluje v povídce BRUC: „(Mycroft) V jistém smyslu je britská vláda sama.“

Mary na cestách
– Maryin útěk připomíná Holmesovy cesty mezi FINA and EMPT (v době tzv. Velkého hiátu), jejichž hlavním důvodem byla (alespoň podle Holmesových slov) snaha uniknout zbývajícím členům Moriartyho zločinecké sítě - během tří let, kdy ho svět považoval za mrtvého, Holmes navštívil např. Florencii, Tibet, Mekku, Chartúm nebo Francii
– lodě ve scéně v Norsku - pojmenované (v překladu) Lví hříva a Strakatý pás
– Gabrielle Ashdown - jméno na Maryině falešném pasu odkazuje na (s výjimkou Holmese a Watsona) hlavní postavu filmu The Private Life of Sherlock Holmes
– hotel Cecil - připomíná kanonickou Mary Morstanovou, která měla pracovat jako guvernantka u manželky paka Cecila Forrestera (SIGN)

Šťastné rodiny (Happy Families) - karetní hra, podobná našemu kvartetu, kde je úkolem hráče sesbírat rodiny-sady podle jejich zaměstnání, přičemž jednotlivé postavy jsou pojmenované (např. pan Žemle, Pekař - Bun the baker)

„Já sám znám nejméně osmapadesát technik pro zredukování zdánlivě nekonečné řady náhodně vygenerovaných možností až na nejmenší počet realizovatelných proměnných. Ale jsou dost náročné, takže jsem ti jenom dal do flashky lokalizátor.“ - obdobně hovořil Holmes i v SIGN: „Nemyslete si, že můj úspěch v tomto případě je dílem čiré náhody a že bych si nevěděl rady, kdyby jeden z těch chlapíků nebyl šlápl do té chemikálie. Vím toho už teď tolik, že bych je mohl vypátrat několika různými způsoby. Tenhle je ale nejsnadnější, a když nám jej štěstěna dala k dispozici, byl by hřích jej nevyužít.“

„Mary, možná nejsem ten nejlepší člověk, ale myslím si, že jsem o trochu lepší, než za jakého mě máš…“ - připomíná scénu mezi manželi z povídky YELL (jejich situace je vlastně docela podobná situaci Watsonových, i zde se jedná o manželčino tajemství): „Nejsem žádný velký dobrák, Effie, ale snad jsem přece jen lepší, než sis o mně myslela.“

„Ale zajali mě, mučili mě. Ne kvůli informacím. Jen pro zábavu, pro nic jiného.“ - Ajayův příběh připomíná také, mimo již výše uvedeného, i postavu Henryho Wooda z povídky CROO, který byl vinou zrady svého soka na dlouhou dobu zajat indickými rebely

John Watson a ženy - v Kánonu bylo několikrát zmíněno, že Watson měl se ženami bohaté zkušenosti, v SIGN se zmiňuje že „poznal ženy mnoha národů na třech světadílech“ (v doslovném překladu z angličtiny že měl „… zkušenosti se ženami…“), rovněž je zřejmé, že Watson měl krom Mary ještě alespoň jednu manželku (na základě historického zařazení jednotlivých případů někteří holmesologové dokonce tvrdí, že mohl mít až 5 manželek), která ovšem není v Kánonu přímo jmenována

Upírka. - možný odkaz na povídku SUSS

Culverton Smith - na autobusové zastávce, kde John podruhé uvidí E, si můžeme všimnout tvář „záporáka“ z následující epizody Culvertona Smithe (DYIN) na reklamním plakátu s nápisem (je ho vidět jen část): „JE ZPĚT… ROWBANE… BYZNYS… SERIÁL… JE TO VRAŽDA A… PŘIJDE“

„Ale já taky nikdy nedokážu odolat dramatickému efektu.“ - Holmes se o svém sklonu zmiňuje v povídce NAVA - „Watson vám dosvědčí, že nikdy nedokážu odolat dramatickému efektu“ (hodně podobně také v MAZA - „… nikdy nedokážu odolat, abych nevytvořil dramatickou situaci“) - a rovněž v románu VALL - „Watson tvrdí, že dělám z normálního života drama. Mám v sobě nějakou uměleckou žilku, která se stále bouří a vytrvale se domáhá dobře zrežírovaného představení.“ - a do třetice například v povídce EMPT), kde se Watsonovi omlouvá za přílišnou teatrálnost

„Dovolte mi hádat, prodávala jste tajemství?“ - prodávání státních tajemství figurovalo hned v několika povídkách, např. NAVA, SECO, BRUC, LAST

„Nikdy jste se nedostala tam, kde se něco dělo, jenom zpátky do vašeho malého bytu na Wigmore Street. Před poštou tam překopávají chodník, tamní hlína na vašich botách je velmi charakteristická.“ - podobně Holmesovi posloužila hlína i na začátku SIGN, když Watsonovi na něm samém prezentoval rozdíl mezi pozorováním a dedukcí: „Z pozorování vím, že vám na nártu ulpěl maličký kousek načervenalé hlíny. U pošty ve Wigmore Street právě rozkopali chodník a vykopanou hlínu vyházeli tak nešťastně, že se člověk nevyhne tomu, aby do ní nešlápl. Pokud je mi známo, hlína s tímhle zvláštním načervenalým zbarvením se v blízkém okolí nikde jinde nevyskytuje.“

Vivian Norburyová - Norbury, městečko/městská čtvrť v jihozápadním Londýně, dějiště povídky YELL

Maryina smrt - V Kánonu není nikde přímo napsáno, že Mary, Watsonova první žena, zemřela. Jediné, co víme, je, že ve FINA, před Holmesovou „smrtí“, byl Watson ženatý a o tři roky později, když se Holmes vrátil, podle všeho svobodný, a že ho během těchto tří let postihla jakási „bolestná ztráta“ (EMPT). Mezi holmesology se spekuluje zejména o tuberkulóze nebo jiné podobné závažné nemoci, případně o smrti při porodu nebo během těhotenství, série rozhlasových her Big Finish však rovněž nechává Mary zemřít po zásahu kulkou.

terapeutka - terapeutka, kterou navštíví Sherlock, je stejná, jako Johnova terapeutka ve Studii v růžové a v Reichenbašském pádu

Reigate Square - reklama připevněná na Mycroftově lednici odkazuje na povídku REIG

Sherrinford - jedno ze jmen, které chtěl Doyle původně dát svému detektivovi, než se rozhodl pro Sherlocka; podle Holmesova fiktivního životopisu Sherlock Holmes of Baker Street (Sherlock Holmes z Baker Street) William Baring-Goulda se tak jmenoval nejstarší bratr Sherlocka a Mycrofta (ačkoliv o něm v Kánonu nikde zmínka není, o jeho existenci se spekuluje již od vydání povídky GREE, kde Holmes zmiňuje, že pochází z rodu venkovských šlechticů - v té době bylo obvyklé, že nejstarší syn převzal rodinné sídlo, zatímco mladší se často věnovali kariéře ve vládě nebo ve státních službách jako Mycroft)

„Smutek nejlépe vyléčíme prací.“ - přesně to samé říká Holmes Watsonovi v povídce EMPT: „Smutek nejlépe vyléčíme prací, milý Watsone.“

„Paní Hudsonová?… Kdybyste měla někdy dojem, že jsem až příliš... namyšlený, suverénní nebo sebejistý... mohla byste mi jenom říct slovo Norburyová?… Byl bych vám velmi vděčný.“ - podobně žádá Holmes Watsona na konci povídky YELL - „Watsone,“ řekl, „až budete mít někdy dojem, že poněkud přeceňuji své schopnosti nebo že na některý případ vynakládám menší úsilí, než si zaslouží, zašeptejte mi laskavě do ouška ,Norbury’! Budu vám neskonale vděčný.“ - zde však, i přes Holmesův omyl, všechno dobře dopadlo...