The Passing Bells S01E05 (2014)

Přeloženo z anglických titulků (poslech jedu jen z online odposlechu, tak pokud objevíte chybku, dejte vědět, opravíme).

A na závěr série se vrátíme tak trochu symbolicky k vypuknutí Světové války.
Uvedená citace pochází z pohlednice datované 26. června 1914, kterou napsal tehdy dvaadvacetiletý Vladimír Kostialowski své rodině do Čech. Vladimír byl vystudovaný lesník a voják v záloze, který dobře znal Chorvatsko, Srbsko i Hercegovinu. Začátkem června 1914 byl na manévrech v Hercegovině a 29. června 1914 (den po atentátu na Arcivévodu Františka ve 130 km vzdáleném Sarajevu) napsal domů:
„Milá sestro, jedeme zpět z manévrů. Nyní jsme v Mostaru jako „bereitschaft“(=hotovost), jelikož se to zde může vybouřiti k vůli té katastrofě. Snad již víte, co se stalo? Když né, tak to se dozvíte z novin. S pozdravem a ruky políbením. Váš syn a bratr Vladimír.“
V ten den mu zbývaly necelé dva měsíce života. Padl v září kdesi v lese u Drinace (bitva o Drinu?), přesné datum se neví, podle kolegy od 37. zeměbraneckého pěšího pluku ho zasáhl šrapnel. Sestra Marie Vladimírův hrob nikdy nenašla.
Světová válka je v Českých zemích tak nějak tou „až další“ v pořadí (za (časově bližší) druhou sv. válkou). Přitom je jasné, že všichni máme příbuzné nebo předky, kteří v ní bojovali. Třeba někoho z Vás tato minisérie inspiruje k pátrání v rodinné historii, aby při tom 100. výročí ukončení Světové války, nebyla jejich jména a příběhy úplně zapomenuty.

Tímto se s vámi loučím, ještě jednou děkuji FeoQ a Passenger(ovi) za tip na tento seriál a těším se zas někdy příště.