Posrednik S01E02 (1990)

Druhá část ze tří.
*** Poslední část bych rád přeložil nejpozději do konce měsíce, pokud se nestane nic zásadního, tak dříve. ***

Přeloženo z ruských titulků s přihlédnutím k originální zvukové stopě.
Při překladu jsem se pokusil zachovat jazyk odpovídající začátku 90. let minulého stoleti.

Titulky jsou časovány podle verze dostupné na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=qWQ3k5PzI40


Níže už vysvětlivky.


*****************************************************************


Как только, так сразу. / Kak tol'ko, tak srazu.
Doslovný překlad: „Jakmile jen, tak hned.“

Jedná se o velmi frekventované, ustálené hovorové rčení. Používá se jako univerzální odpověď na otázku „Kdy to bude?“, „Kdy tam budeme?“ nebo „Kdy to uděláš?“.

Podle tónu hlasu může mít zhruba dva významy:
* Naléhavý: „Jakmile se uvolní cesta, okamžitě startujeme.“
* Ironický/vyhýbavý: Používá se, když vás někdo neustále popohání a vy ho chcete slušně, ale jasně odbýt.

Přeložit se dá tedy zhruba 2 způsoby dle úsečnosti:
* „Hned, jak to půjde.“
* „Až to bude, tak to bude.“


*****************************************************************


Козёл / Kozjol
Doslovný překlad: „Kozel“

V sovětském a ruském motoristickém slangu jde o kultovní, všeobecně známou přezdívku pro legendární sovětské terénní vozy – nejčastěji označovala vozy GAZ-69 a jeho modernějšího nástupce UAZ-469.

Tyto vozy měly poměrně krátký rozvor (vzdálenost mezi nápravami) a velmi tuhé listové odpružení navržené do těžkého terénu.
Když auto jelo po typické rozbité sovětské silnici nebo polní cestě, posádku strašně natřásalo a doslova skákalo přes výmoly.
Řidiči a pasažéři tak měli pocit, že nejedou v autě, ale sedí na divokém, poskakujícím kozlovi.


Do češtiny volím překlad „gazík“, které nejblíže přenáší význam.


*****************************************************************


Здоровый лоб / Zdorovyj lob
Doslovný překlad: „Zdravé čelo“

V ruském hovorovém slangu slovo „здоровый“ funguje ve významu „obrovský / mohutný“ a slovo „лоб“ (čelo) se historicky používalo jako označení pro dospívajícího chlapce nebo mladého muže
> původ sahá až k carským odvodům do armády, kde se rekrutům holila přední část hlavy, tzv. забрить лоб.

Výraz označuje fyzicky silného, urostlého mladíka nebo velkého chlapa.
Velmi často (i když ne vždy) s sebou nese lehkou nuanci výčitky, despektu nebo ironie ze strany starší generace – například když se takto označuje velký, silný chlap, který se chová dětinsky, lenoší, odmítá pracovat nebo se vyhýbá povinnostem („Takový zdravý lob a sedí doma u mámy“).


V češtině máme ekvivalenty, například:
* Chlap jako hora
* Kus chlapa
* Pořízek


*****************************************************************


Я чую / Ja čuju
Doslovný překlad: „Cítím“

V hovorové ruštině se používá pro vyjádření silné, téměř zvířecí intuice. Označuje situaci, kdy člověk podvědomě nebo „v kostech“ cítí, že se blíží nějaký problém, nebezpečí či zrada.

V češtině máme pro tento výraz identický hovorový ekvivalent „čuju“ (např. „čuju potíže“), který má stejný význam i původ.
Alternativně lze použít obraty jako „mám tušení“ nebo „cítím to v kostech“.


*****************************************************************


будь здоров /bud' zdorov
Doslovný překlad: „buď zdráv“

Zatímco primárně se tento výraz používá jako pozdrav nebo přání při kýchnutí, v hovorové ruštině funguje také jako zesilující částice
Pokud se připojí k nějaké činnosti, vlastnosti nebo množství, dává jim maximální možný důraz ve významu „strašně moc“, „obrovský“, „prvotřídní“ nebo „jako blázen“.

Příklad:
* Он врёт — будь здоров! = Lže jako blázen / až se mu od pusy práší.
* У него денег — будь здоров! = Má peněz jako šlupek.


*****************************************************************


Сесть / Sesť
Doslovný překlad: „Sednout si“

V motoristickém slangu a při jízdě v těžkém terénu toto slovo znamená zapadnout, uvíznout nebo se zahrabat v blátě, sněhu či písku.
Velmi často se používá jako zkrácenina pro ustálené spojení „сесть на брюхо“ (sednout si na břicho) nebo „сесть на днище“ (sednout si na podvozek).


*****************************************************************


Чёрт его знает / Čort jego znajet
Doslovný překlad: „Čert ho ví.“

Jedná se o jedno z nejčastějších hovorových rčení v ruštině. Používá se jako vyjádření naprosté nejistoty, nevědomosti nebo bezradnosti, když mluvčí vůbec netuší, jaká je odpověď na otázku, nebo co se bude dít dál.

V češtině máme díky slovanské tradici s čerty přímé paralely: Čert ví / Čert se v tom vyznej


*****************************************************************


ЧП (Чрезвычайное происшествие) / ČP (Črezvyčajnoje proisšestvije)
Doslovný překlad: „Mimořádná událost“

V sovětském a ruském prostředí jde o naprosto běžnou, původně úřední zkratku pro jakoukoli havárii, katastrofu, závažný zločin nebo nečekanou krizovou situaci, která narušuje běžný chod věcí. V oficiálním kontextu (např. v hlášení milice, armády nebo civilní obrany) znamená vyhlášení stavu nouze či vyšetřování závažného incidentu. Rusové jsou na tuto zkratku natolik zvyklí, že ji běžně používají i v každodenní mluvě jako univerzální označení pro jakýkoliv velký malér nebo „průšvih“.

Přeložit se dá dle kontextu:
* Mimořádná událost / Mimořádná situace
* Stav nouze / Poplach / Pohotovost
* Incident / Havárie


*****************************************************************


То один пустяк, то другой. / To odin pusťak, to drugoj.
Doslovný překlad: „Buď jedna maličkost, nebo druhá.“

Jedná se o ustálenou hovorovou frázi, která popisuje situaci, kdy se na člověka neustále valí série drobných, otravných a v zásadě nepodstatných problémů. Samy o sobě tyto věci sice nejsou žádnou katastrofou, ale tím, jak přicházejí bez ustání jedna za druhou, člověka neustále zdržují, rozptylují od důležité práce nebo mu lezou na nervy.

Nejčastěji se tento výraz používá jako povzdechnutí nad tím, že člověk nemá chvíli klid, nebo jako omluva, proč ještě nestihl dokončit nějaký zásadní úkol, protože musel v jednom kuse řešit banality.


V češtině lze použít několik možností:
* Jedna hloupost za druhou. (volím do překladu)
* Chvíli to, pak zase ono.
* Pořád nějaké prkotiny.


*****************************************************************


Плевать на кого-to / Plevat' na kogo-to
Doslovný překlad: „Plivat na někoho.“

V hovorové ruštině tento výraz vyjadřuje naprostou lhostejnost, nezájem nebo pohrdání. Je to velmi frekventované a emočně nabité vyjádření absolutního nezájmu.

V češtině máme v podstatě stejný koncept: „Kašlat na někoho.“


*****************************************************************


Это же взвоешь / Eto že vzvoješ'
Doslovný překlad: „Z toho začneš výt.“

Jedná se o ustálenou hovorovou frázi odvozenou od slovesa взвыть (začít výt, zaúpět). Používá se pro popis situace, která je nebo v budoucnu bude tak neúnosná, vyčerpávající, zoufalá nebo k uzoufání nudná, že z ní člověk začne obrazně řečeno „výt zoufalstvím“. Vyjadřuje to moment, kdy intenzita tlaku, stereotypu nebo potíží přesáhne úroveň, kterou je jedinec schopen bez úhony psychicky či fyzicky snést.

V češtině bych použil podobná rčení:
* Z toho se zblázníš. / Z toho ti hrábne.
* Z toho polezeš po zdi / budeš žrát omítku.

Do překladu na základě kontextu volím: „To je k zbláznění.“


*****************************************************************


Атавизм / Atavizm - Atavismus

V biologickém smyslu jde o náhlé objevení se znaku u organismu, který byl běžný u jeho vzdálených předků, ale u současné generace už dávno vymizel (např. nadbytečné ochlupení těla nebo ocasní obratel u člověka).

V přeneseném významu – a zejména v kontextu sci-fi, filozofie nebo společenské diskuse – toto slovo označuje přežitek, pozůstatek minulosti nebo zastaralý rys chování, který už v moderní společnosti nemá své opodstatnění.