Sherlock S03E03 (2010)

Přečas mých vlastních titulků.

Kromě výše uvedených sedí také na:
Sherlock (2013) 720p S03 E03 (His Last Vow) MKV x264 DTS BluRay-SilverTorrentHD
Sherlock.S03E03.His.Last.Vow.720p.WEB-DL.x264-EncodeKing
Sherlock.S03E03.His.Last.Vow.480p.WEB-DL.x264-EncodeKing
Sherlock S03 720p BRRip x264 AAC
Sherlock.S03E03.His.Last.Vow.720p.WEB-DL.AAC5.1.x264-ArianFX
Sherlock.S03E03.His.Last.Vow.720p.BluRay.x264-ArianFX
sherlock.s03e03.his.last.vow.720p.web-dl.mrs.sujaidr
Sherlock Season 3 720p WEB-DL ReEnc x264 - the.HH
Sherlock S03E03 His Last Vow 720p x264 Web-dl AAC 5.1 [C7B]
Sherlock S03E03 His Last Vow 1080p x264 Web-dl 5.1ch AAC[C7B]
Sherlock.S03E03.His.Last.Vow.1080p.5.1ch.Web-DL.ReEnc-DeeJayAhmed
sherlock.s03e03.1080p.bluray.x264-shortbrehd
Sherlock.S03E03.720p.BluRay.700MB.ShAaNiG.com
Sherlock S03E03 - His Last Vow - 1080p x264 AAC 5.1 [C7B]

VAROVÁNÍ PŘED MOŽNÝMI SPOILERY, POKUD MÁTE ZÁJEM, DOPORUČUJI PŘEČÍST AŽ PO SHLÉDNUTÍ!


ZAJÍMAVOSTI

Přestože hlavním námětem epizody je povídka The Adventure of Charles Augustus Milverton (Charles Augustus Milverton), s níž sdílí kromě postavy „krále vyděračů“ Milvertona/Magnussena i několik dalších motivů, název odkazuje na povídku (a stejnojmennou kolekci povídek) His Last Bow (Poslední poklona), která je z hlediska chronologie děje poslední holmesovskou povídkou Arthura Conana Doyla.

Charles Augustus Magnussen - jak jsem se zmínila už výše, hlavní „padouch“ této epizody je inspirován Charlesem Augustem Milvertonem ze stejnojmenné povídky (který byl inspirován skutečným vyděračem z Doylovy doby Charlesem Augustem Howellem, obchodníkem s uměním, který zemřel za nevyjasněných okolností) a možná rovněž částečně inspirován australským mediálním magnátem působícím v Británii Rupertem Murdochem

Magnussenovy „trezory“ - v Milvertonově pracovně bychom rovněž našli mramorovou bystu Athény a dopisy ve vysoké zelené nedobytné pokladně byly rovněž přehledně uspořádány, roztříděny do papírových balíčků, které byly zapečetěny a opatřeny jmenovkami

„V roce 1982 si vás manžel dopisoval s Helen Catherine Driscollovou.“ - kompromitující dopisy byly Milvertonovou hlavní zbraní i v povídce, kde je kupoval od služebnictva vysoce postavených a bohatých a stejně jak bylo naznačeno zde „dovedl čekat několik let, než vynese kartu ve chvíli, kdy mu kyne nejvyšší výhra“

„Ty dopisy byly plné života, lásky… někteří by řekli explicitní.“ - podobně se vyjadřuje Milverton o dopisech Holmesovy klientky Lady Evy Brackwellové: „Jsou bujaré – náramně bujaré… Ta dáma je psala s velkým půvabem.“

„Hra začíná.“ („The game is on.“) - obdoba jedné z nejznámějších holmesovských "hlášek "The game is afoot!", která Holmes vyslovil pouze jednou, a to sice v povídce The Adventure of the Abbey Grange (Opatské sídlo) a která je v mém vydání překládána poněkud volněji jako "Případ čeká!"

„Vím, že je brzy. Opravdu se omlouvám.“ - celá scéna v zásadě kopíruje začátek povídky The Man with the Twisted Lip (Ohyzdný žebrák), Kate zde poněkud překrucuje slova svého předobrazu, Maryiny staré přítelkyně Kate Whitneyová, jejíž první slova, když vstoupila k Watsonovým, byla: „Promiňte mi, prosím vás, že přicházím tak pozdě.“

„Je to Isaac.“ - „Á, váš manžel.“ - „Syn.“ - „Zase zmizel. Včera večer nepřišel domů.“ - „Jako obvykle.“ - „To je ten na drogy, ano?“ - v povídce přichází Kate kvůli svému manželovi Isovi, který je závislý na opiu a nepřišel už dva dny domů

„A to chcete Sherlocka Holmese? Protože jeho jsem neviděl celé věky.“ - v Kánonu se Watson zmiňuje na několika místech o tom, jaké mělo jeho manželství dopad na vztah a stýkání s Holmesem, například v povídce A Scandal in Bohemia (Skandál v Čechách) - „V poslední době jsem se s Holmesem vídal málokdy. Mé manželství nás trochu oddálilo.“ - nebo The Final Problem (Poslední případ) - „Třeba připomenout, že poté, co jsem se oženil a otevřel si soukromou ordinaci, důvěrné vztahy mezi mnou a Holmesem se do jisté míry uvolnily.“

Watson jede vyzvednout Katyina syna Isaaca - stejně jako v Kánonu jejího manžela Isu z opiového doupěte na Upper Swandam Lane (avšak v Kánonu zůstává Mary doma)

„Á, ahoj, Johne. Nečekal jsem, že tě tu uvidím.“ - toto nečekané setkání rovněž kopíruje Ohyzdného žebráka, kde Holmes Watsona překvapí v opiovém doupěti, kam šel pro Isu Whitneyho, přičemž Watson přizná, že ho „rozhodně velmi překvapilo“, když tam přítele našel, na což Holmes odpoví: „Asi tak jako mne, když jsem tam spatřil vás.“

„Prokristapána, Johne, jsem tu kvůli případu!“ - stejně ospravedlňuje Holmes svou návštěvu i v povídce: „Krátce a stručně, Watsone, jsem právě uprostřed velmi pozoruhodného pátrání a doufal jsem, že k němu stejně jako již mnohokrát předtím najdu klíč v nesrozumitelném mumlání těch hlupáků.“

„Jsem tu v utajení.“ - v povídce byl Holmes (kterému pro zajímavost ještě nemělo být čtyřicet) převlečený za starého muže, protože „kdyby ho někdo poznal, visel by jeho život na vlásku“

Sherlock a drogy - v Kánonu užíval Holmes sedmiprocentní roztok kokainu nebo morfin, pokud neměl delší dobu žádný ucházející případ, aby se vyhnul „tupé každodenní všednosti“ (The Sign of Four - Podpis čtyř)

„Jak se opovažuješ zahazovat ty obdivuhodné dary, kterými jsi byl obdařen?“ - podobně (ačkoliv podstatně méně násilnicky) se k Holmesovu užívání drog vyjádřil Watson v podpisu čtyř: „Považte… jakou cenu za to platíte… Zahráváte si, ale jednou se vám to nevyplatí. Proč máte pro pouhé prchavé potěšení riskovat ztrátu neobyčejných schopností, které jste dostal do vínku?“

„Já bych se stejně mohl zeptat, proč jsi začal jezdit do práce na kole?“ - možná odkaz na povídku The Adventure of the Solitary Cyclist (Osamělá cyklistka)

Bill Wiggins - Wiggins byl vůdcem tzv. příležitostných malých detektivů z Baker Street (Baker Street Irregulars) skupiny dětí žijících/živicích se na ulici, kteří Holmesovi za menší finanční obnosy pomáhali s pátráním, nejčastěji při hledání určitých lidí či předmětů, v románu A Study in Scarlet (Studie v šarlatové) poznamenal, že „jediný z těchhle malých uličníků udělá víc práce než tucet policajtů“, Billy bylo také jméno pážete, kterého Holmes měl v pozdějších letech

„Je veliká šance, že se můj drogový zlozvyk dostane do novin.“ - Vypadá to, že Sherlock měl podobný (nebo alespoň částečně podobný) plán, jako byl ten, který v povídce hned zahrnul: „Kdyby začal jednou vydírat někoho nevinného, potom bychom ho dostali: on však je prohnaný jako sám ďábel.“ V adaptaci televize Granada (s Jeremym Brettem v hlavní roli) s názvem The Master Blackmailer (Mistr vyděrač) Watson rovněž navrhoval podobný plán, jak Milvertona napálit a nakonec dostat do dosahu práva, a to sice nalákat Milvertona na falešné dopisy inkriminující nevinnou osobu.

„Jsou naprosto důvěryhodní a dokonce ochotní prohledat to smetiště toxického odpadu, které s potěšením nazýváš bytem.“ - v povídce The Musgrave Ritual (Musgraveský rituál) Watson o Holmesovi říká, že byl „jedním z největších nepořádníků, jací kdy doháněli svého spolubydlícího k šílenství“, byt byl „stále plný chemikálií a všelijakých kriminalistických relikvií, které se jaksi vždy dokázaly zatoulat na ta nejnepravděpodobnější místa a objevovaly se v misce s máslem nebo někdy i na místech ještě méně žádoucích“

„Říkal jsi, že bude vyšší.“ - možný odkaz na film Billyho Widera The Private Life of Sherlock Holmes (Soukromý život Sherlocka Holmese), v němž tlumočník Madame Petrovy, známé ruské baletky, Holmesovy sdělí, že „Madame říká, že jste menší, než myslela“

„Magnussen je jako žralok. To je jediný způsob, kterým ho dokážu popsat. Byl jsi někdy u nádrže se žralokem v londýnském akváriu, Johne? Stoupl sis někdy blízko ke sklu? Ty plovoucí ploché obličeje, ty mrtvolné oči. Tak to je on.“ - připomíná Holmesův popis Milvertona: „Nemíváte takový nepříjemný, úzkostlivý pocit mrazení, Watsone, když v zoologické zahradě stojíte u hadí klece a pozorujete kluzké, slizké plazy se zploštělou, potměšilou hlavou a zlovolnýma očima? Víte, právě takovým dojmem na mne působí Milverton.

„Měl jsem co dočinění s vrahy, psychopaty, teroristy, sériovými vrahy. Z žádného z nich se mi nezvedá žaludek tak jako z Charlese Augusta Magnussena.“ - opět velmi podobné pasáži z povídky: „Za své kariéry jsem měl co činit s padesáti vrahy, ale ani ten nejhorší z nich ve mně nevzbudil takový odpor, jaký cítím k tomuhle člověku.“

„Je to Napoleon vyděračů.“ - překrucuje hlášku z povídky The Final Problem (Poslední případ), kde Holmes nazývá profesora Moriartyho „Napoleonem zločinu“, Milvertona naproti tomu nazývá „nejhorším člověkem v Londýně“ a „králem všech vyděračů“

„A vystavěl si nenapadnutelnou stavbu zakázaných znalostí. Její jméno… zní Appledore.“ - Charles Augustus Milverton bydlel v Appledore Towers v Hampsteadu a co se týče nenapadnutelnosti, v adaptaci již výše zmíněné adaptaci The Master Blackmailer (Mistr vyděrač) je jeho sídlo, jehož popisu v povídce není věnován v podstatě žádný prostor, zobrazeno jako „pevnost“, obehnané vysokou zdí a s železnou kovanou bránou

kontrola zbraní - mohla by odkazovat na skutečnost, že v povídce se Holmes s Watsonem pokusili při jeho návštěvě na Baker Street Milvertona napadnout, na což on reagoval se slovy: „Ujišťuji vás, že jsem po zuby ozbrojen a nebudu váhat použít zbraně, protože vím, že zákon stojí na mé straně.“

„Za tohohle muže se mohu zaručit. Je to lékař.“ - Sherlockovo ujišťování připomíná úvodní scénu při Milvertonově návštěvě v Baker Street: „Tenhle pán,“ řekl (Milverton) a ukázal směrem ke mně. „Je diskrétní? Dá se před ním mluvit?“ - „Doktor Watson je můj přítel a společník.“

klientka lady Elizabeth Smallwoodová - v knize byla Holmesovou klientkou mladá lady Eva Brackwellová a nejednalo se, jako zde, o dopisy jejího manžela ženě, které vyděrač hrozil zveřejnit, ale o dopisy, jež lady Eva kdysi napsala mladému šlechtici, a které Milverton hrozil poslat jejímu snoubenci

finance: neznámé - absence informací o Sherlockově financích odpovídá situaci v Kánonu, kdy je na začátku Studie v šarlatové prezentován jako někdo, kdo si sám nemůže dovolit bydlení, avšak když se Watson později ožení a z bytu odejde, nemá Holmes nejmenší problém zaplatit nájem sám a v Posledním případu přiznává, že mu „nedávné případy, v nichž hájil zájmy švédské královské rodiny a Francouzské republiky dopomohly k takovému postavení, že může v budoucnu vést klidný život“, krom toho si také může dovolit cestovat v drožkách, ve vlacích najímat kupé první třídy a platit své „příležitostné malé detektivy z Baker Street“ a, pokud to situace vyžaduje, používat úplatky k získávání informací

Mycroft Holmes, M. I. 6. - postavení Mycrofta jako hlavy britských tajných služeb odpovídá jeho vyobrazení v Soukromém životu Sherlocka Holmese, M. I. 6. je neoficiálním názvem této tajné služby, jejíž pravé jméno je Secret Intelligence Service (a ano, je to ta samá tajná služba, která měla zaměstnávat nejslavnějšího britského agenta Jamese Bonda)

„Všiml sis té jediné nezvyklé věci, kterou udělal?… Když nám ukázal ty dopisy.“ - v povídce se naopak Milverton Holmesově předpokladu, že má dopisy u sebe, vysmál: „…vaše domněnka, že ty dopisy nosím v náprsní tašce, je naprosto mylná. Takovou hloupost bych neudělal.“

Marketing Group of Great Britain (v překladu Marketingová skupina Velké Británie) - exkluzivní klub pro lídry britského marketingu, představitele předních britských značek a komunikačních společností, který hostí každý měsíc společné večeře

„Co jsi ženatý, přibral jsi sedm liber a jízda na kole nepomáhá.“ - „Ve skutečnosti to jsou čtyři libry.“ - „Mary a já si myslíme, že sedm.“ - odráží hovor na začátku Skandálu v Čechách, kdy se Holmes a Watson rovněž vidí po delší době: „Manželství vám svědčí,“ poznamenal (Holmes). „Řekl bych, Watsone, že jste od doby, co jsem vás neviděl, přibral sedm a půl libry.“ „Sedm,“ odpověděl jsem. „Vskutku, řekl bych, že o něco víc. Aspoň o maličko víc, Watsone.

Hatton Garden - ulice a oblast v Londýně, známá svými zlatnickými obchody a diamantovou burzou, která představuje centrum obchodu s diamanty ve Velké Británii

„Poslanec John Garvie byl dnes zatčen pro obvinění z korupce.“ - pokud jste si toho nevšimli, jedná se o toho muže, který se k Magnussenovi v úvodní scéně nechoval zrovna přátelsky

„Chceš vědět, jak se tam vloupáme?“ - „To je to, co děláme?“ - „Samozřejmě, že je to to, co děláme.“ - v Kánonu byla Watsonova reakce na Holmesovo oznámení, že se vloupat do Milvertonova sídla, poněkud dramatičtější: Zalapal jsem po dechu a zamrazilo mě při těch slovech, vyřčených pomalu a tónem soustředěného odhodlání… Zdálo se mi, že jsem jediným pohledem spatřil všechny možné následky takového činu – Holmes bude odhalen a dopaden, jeho počestná kariéra skončí nenapravitelným fiaskem a hanbou… „Proboha, Holmesi, uvažte, co činíte!“ vykřikl jsem.

„To se právě zasnoubil proto, aby ses vloupal do kanceláře?“ - Sherlockův „vztah“ i zásnuby (a samozřejmě i jejich důvody) jsou rovněž v souladu s povídkou, kde Holmes tuto informaci Watsonovi nenuceně sdělí před krbem v Baker Street: „Řekl byste o mně, že jsem ženitbychtivý muž?“ - „Kdepak, ani nápad!“ - „Bude vás tedy zajímat, že jsem se zasnoubil.“ - „Milý příteli! Srdečně gratu…“ - „S Milvertonovou služebnou.“ - „Dobrá nebesa, Holmesi!“

„… ale ty jsi tady odborník na ženy.“ - v Kánonu bylo několikrát zmíněno, že Watson měl se ženami bohaté zkušenosti, v Podpisu čtyř se zmiňuje že „poznal ženy mnoha národů na třech světadílech“ (v doslovném překladu z angličtiny že měl „… zkušenosti se ženami…“), a v povídce The Adventure of the Second Stain (Druhá skvrna) se Holmes po odchodu manželky jejich klienta obrací na přítele se slovy: „Nu, Watsone, krásné pohlaví spadá do vaší kompetence. Copak měla ta krásná dáma za lubem?“

„Měli bychom zavolat policii.“ - „Během našeho vlastního vloupání?“ - „Tohle opravdu nemáš vrozené, co?“ - V povídce měl Holmes názor zcela opačný. „Vidím, že máte sám pro tyto věci značné vlohy od přírody,“ pochválil Watsona, během příprav na vloupání.

parfém - rozpoznávání parfémů přikládal velkou důležitost i Doylův Sherlock (a stejně jako moderní protějšek ho dovedl bleskově identifikovat), o čemž se zmiňuje v románu The Hound of the Baskervilles (Pes Baskervillský): „Nuže, existuje sedmdesát pět druhů voňavek a odborný kriminolog je povinen znát je tak dobře, aby mohl identifikovat kteroukoliv z nich. I v mé vlastní praxi se stalo nejednou, že řešení případu záviselo na okamžitém rozpoznání parfému.“ (což je, když to vezmeme kolem a kolem, částečně pravdou i v tomto případě)

„Tohle… není… lady Smallwoodová, pane Holmesi.“ - stejně jako Sherlock, i ti, kteří znají původní příběhy, očekávali vznešenou klientku - opět, situace by odpovídala předloze, kdy k Milvertonovi ve stejný večer jako Holmes s Watsonem náhodou přišla zahalená žena v závoji, jíž předtím Milverton vydíral, manželka „proslulého šlechtice a státníka“, a zastřelila ho, zatímco Holmes a Watson se skrývali za závěsem

odhalení Mary - to, že Sherlock hned při jejich prvním setkání vydedukoval, že je Mary lhářka, a přesto se tím rozhodl nezabývat, jenom potvrzuje, že jeho knižní předobraz měl v Podpisu čtyř pravdu, když v souvislosti s Mary a Watsonovým zaujetím nad jejím půvabem, prohlásil: „Nejdůležitější je nedopustit, aby náš úsudek byl ovlivněn osobními kvalitami klienta… Citové zaujetí je v rozporu s logickým uvažováním.“

Sherlocka jako malého kluka hraje syn autora této epizody Stevena Moffata, který rovněž namluvil odpočítávání v první sérii v epizodě The Great Game (Velká hra)

Východní vítr - odkazuje na povídku Poslední poklona, která se odehrává 2. srpna 1914: „Zvedá se východní vítr, Watsone.“ - „Ani bych neřekl, Holmesi. Je tak teplo.“ - „Milý Watsone! Všechno se mění, jen vy zůstáváte stále stejný. Přesto se zvedne východní vítr, takový, jaký ještě Anglie nepoznala. Ale bude to přesto boží vítr, a až bouře pomine, objeví se v sluneční záři čistší, lepší, odolnější země.“

To pálí, to studí, Sherlock mě nudí…“ - Moriarty poněkud překroutil starou dětskou rýmovačku It's Raining, It's Pouring (Prší, leje), jejíž doslovný český překlad by zněl asi takto: Prší, leje, starý muž chrápe. Šel do postele a bouchnul se do hlavy a druhý den ráno už nevstal. Doslovný překlad Moriartyho verze (v titulcích jsem dala přednost zachování rýmu) by pak zněl: Prší, leje, Sherlock je nudný. Směju se, pláču, Sherlock umírá.

domek v Sussexu se včelíny - po tom, co Holmes skončil s detektivní praxí v Londýně, odstěhoval se právě do Sussex Downs (oblast a národní park v jižní Anglii v hrabství Sussex), kde si pořídil domek a věnoval se studiu včel, o nichž napsal i dílo Praktická příručka o včelařství, s přihlédnutím k oddělení královny, což se můžeme dočíst např. v povídkách Druhá Skvrna, Lví hříva (The Adventure of the Lion’s Mane) nebo právě v Poslední pokloně

„Zkus najít Sherlocka v Londýně.“ - Sherlockova znalost Londýna je legendární jak v této adaptaci (ve Studii v růžové - „Znáte každou ulici v Londýně.“), tak i v Kánonu, kde v povídce The Red-headed League (Spolek ryšavců) přiznal, že je „snaha dopodrobna poznat Londýn“ je jeho koníčkem, pátrání po knižním Holmesovi by rovněž nepochybně stěžovala jeho záliba v převlecích a falešných identitách (objevila se např. i v povídkách Ohyzdný žebrák, Charles Augustus Milverton, Poslední případ, Prázdný dům, Mazarinův drahokam a v románu Podpis čtyř) a široká síť známých na vysokých i nízkých pozicích

„Má tři známé úkryty… Pět známých úkrytů.“ - odkaz na povídku The Adventure of Black Peter (Černý Petr) - „Můj přítel měl v různých částech Londýna nejméně pět útulků, v nichž se mohl přestrojovat. O své práci mi neřekl nic a neměl jsem ve zvyku na něm vyzvídat.“

Camden Lock - ručně ovládané zdymadlo na Regent’s Canal v severním Londýně, rovněž označuje přilehlý dvůr a bývalá skladiště

Parliament Hill - park v severozápadním Londýně, kopec samotný je známý skvělým výhledem na panorama města, je z něm dokonce možné vidět i 10 km vzdálené budovy Parlamentu

Dagmar Court - bytový komplex v Londýně

Kew Gardens - celým jménem Royal Botanic Gardens, Kew, je botanická zahrada v jihozápadním Londýně, která mimo jiné představuje jednou z největších světových sbírek živých rostlin

Hampsteadský hřbitov - historický hřbitov v Západním Hampsteadu v severozápadním Londýně

„Za ciferníkem Big Benu.“ - krom vtipu i narážka na sérii knih pro děti Basil of Baker Street (námořník Basil byl jeden z Holmesových převleků, postava však byla pojmenována po sherlockovském herci Basilu Rathbonovi) a animovaný film The Great Mouse Detective, který z nich čerpá, v níž jsou Holmes a Watson myšmi jako Basil of Baker Street a jeho životopisec doktor David Q. Dawson

„Lež Leinster Gardens, skrytá všem na očích.“ - Leinster Gardens je ulice v The City of Westminster v centru Londýna, 23 a 24 Leinster Gardens jsou skutečně falešné fasády, postavené na konci 60. let 19. století v dobách, kdy ještě podzemní dráha fungovala na páru, a bylo tedy nutné zajistit, aby nebyly tunely plné kouře, v této luxusnější oblasti se však železniční společnost rozhodla tuto praxi skrýt před rezidenty, a stejně jako je zmíněno zde, dveře nemají žádné schránky a okna jsou začerněná

„Prázdné domy.“ - celá následující konfrontace mezi Sherlockem a Mary připomíná povídku The Adventure of the Empty House (Prázdný dům), kde Holmes čelil v prázdném domě naproti 221B Baker Street vynikajícímu střelci plukovníku Sebastianu Moranovi (jenž zjevně sloužil jako částečná inspirace pro Mary), který ho chtěl zastřelit a nechal se napálit voskovou figurínou, zpodobňující detektiva

„Promiň, nikdy jsem nemohl odolat trošce dramatu.“ - Holmes se o svém sklonu zmiňuje v povídce The Naval Treaty (Námořní smlouva) - „Watson vám dosvědčí, že nikdy nedokážu odolat dramatickému efektu“ (hodně podobně také v Mazarinově drahokamu - „… nikdy nedokážu odolat, abych nevytvořil dramatickou situaci“) - a rovněž v románu The Valley of Fear (Údolí strachu) - „Watson tvrdí, že dělám z normálního života drama. Mám v sobě nějakou uměleckou žilku, která se stále bouří a vytrvale se domáhá dobře zrežírovaného představení.“ - a do třetice například v povídce The Adventure of the Empty House (Prázdný dům), kde se Watsonovi omlouvá za přílišnou teatrálnost

Clarence House - dům v ulici Mall v obvodu City of Westminster, sousedící s St. James Palace, používaný královskou rodinou, v současnosti je oficiálním sídlem prince Charlese a jeho ženy Camilly

„Dokonce i Scotland Yard by se s tím mohl někam dostat.“ - Holmesův nelichotivý názor na Scotland Yard je vyjádřen už ve třetí kapitole prvního románu Studie v šarlatové: „Gregson je nejchytřejší detektiv Scotland Yardu… on a Lestrade jsou jednookými králi mezi slepými.“

„Doktorova manželka už se teď musí trochu nudit.“ - možná narážka na epizodu The Doctor’s Wife (Doktorova) obnovené šesté série seriálu Doctor Who (Pán času)

Sebevražda Lorda Smallwooda - připomíná osud „proslulého šlechtice a státníka“, manžela ženy, která zastřelila Milvertona v povídce - „A tak jste ty dopisy poslal mému manželovi, a jemu - nejušlechtilejšímu muži, který kdy žil, muži, jemuž jsem nebyla hodná zašněrovat boty - puklo statečné srdce a zemřel.“ - a rovněž plukovníka Dorkinga, který byl v povídce jenom zmíněn („Vzpomínáte si snad, jak bylo náhle zrušeno zasnoubení dcery earla, slečny Milesové, s plukovníkem Dorkingem?“), avšak v adaptaci televize Granada byl jeho případ rozvinut a autoři ho nechali spáchat kvůli Milvertonovu vydírání sebevraždu

oblečení Sherlockova otce nápadně připomíná kostým jedenáctého Doktora ze seriálu Doctor Who

Dynamika spalování - narážka na dílo profesora Moriartyho (jež byl, stejně jako Sherlockova matka, geniálním matematikem) Dynamika asteroidu, které se „povznáší do tak éterických výšin čiré matematiky, že se údajně nenašel člověk, jenž by o ní byl s to napsat do odborného tisku kritiku“

A.G.R.A - v románu Podpis čtyř, v němž je postava Mary Morstanové poprvé představena, jde mimo jiné o Velký poklad z Agry v Indii, jehož polovina by měla Mary náležet, což Watsonovi podle jeho názoru znemožňuje dvořit se jí, když je však poklad navždy ztracen, požádá ji o ruku, tedy to, že v tomto případě John zničí flash disk, aniž by ho četl, přičemž věří, že takto může získat Mary zpátky, je možné chápat jako paralelu s románem

„Ne drak, kterého bys měl zabít.“ - možný odkaz na roli představitele Benedicta Cumberbatche ve filmové sáze Hobit

"Zde jsou draci." - z latinského hint sunt dracones, podle legendy takto (nebo nápisem hic sunt leones = zde jsou lvi) označovali ve středověku a raném novověku kartografové neznámá území, v nichž se podle nich vyskytovaly mytické příšery, v přeneseném významu se výraz dnes používá především jako varování před neznámým nebezpečím nebo předpověď takového nebezpečí

„Nabídl bych vám pití, ale je velmi vzácné a drahé.“ - opět další možná narážka na Soukromý život Sherlocka Holmese, kde Mycroft v Diogénově klubu nalévá Watsonovi s Holmesem drahé víno, protože se vidí jen vzácně

„Víte… já jsem namouduši očekával něco dobrého.“ - Milverton říká něco podobného, když se ho Holmes s Watsonem pokusí napadnout, aby mu mohli vzít dopisy: „Ale, ale, pane Holmesi!“ řekl, rozevřel kabát a ukázal pažbu velkého revolveru, která mu vyčnívala z vnitřní kapsy. „Očekával jsem od vás něco originálnějšího.“

Sherlock zastřelí Magnussena - jak už jsem zmínila, v povídce Milvertona zavraždí nejmenovaná žena, Holmes s Watsonem však neudělají nic, aby vraždě zabránili a rovněž, třebaže identitu ženy odhalí, neprozradí její jméno policii a ačkoliv Milvertona ve skutečnosti nezavraždí (třebaže se najdou tací, kteří spekulují, že v této povídce, vyprávěné jak je obvyklé v první osobě, Watson záměrně lže a vstupem neznámé ženy na scénu zrovna ve chvíli, kdy se tam s Holmesem vloupe, se pokouší zastřít fakt, že ve skutečnosti to byli právě oni dva, kdo Milvertona zavraždil, čemuž nahrává i fakt, že zatímco ženě se povedlo dostat dovnitř i ven zjevně bez nejmenších potíží, oni byli cestou zpátky málem chyceni a stali se tak jedinými „neznámými“ podezřelými), má i kanonický Holmes, obrazně řečeno, na rukou krev - v sebeobraně shodí profesora Moriartyho do Reichenbašských vodopádu (Poslední případ/Prázdný dům) a je nepřímo zodpovědný za smrt doktora Roylotta (The Adventure of the Speckled Band - Strakatý pás) - a v povídce The Adventure of the Three Garridebs (Tři Garridebové) zcela vážně vyhrožuje muži, který napadl Watsona: „Měl jste štěstí, přisámbůh! Kdybyste byl Watsona zabil, nevyšel byste z této místnosti živ. Co můžete uvést na svou obranu?“

„Pozdravuj ode mě Mary. Řekni jí, že teď je v bezpečí.“ - připomíná Sherlockova poslední „slova“ v jeho dopisu Watsonovi v Posledním případu: „Vyřiďte, prosím, mé poručení paní Watsonové a přijměte, milý příteli, pozdrav, který Vám posílá upřímně Váš Sherlock Holmes.“

„Jak rád připomíná můj kolega, tato země občas potřebuje tupý nástroj.“ - narážka na Jamese Bonda, o němž toto řekl jeho stvořitel spisovatel Ian Fleming, a rovněž jeho šéfová M ve filmu Casino Royale

„Vždyť víte, co se stalo s tím druhým.“ - přestože Holmes v Kánonu nikdy nezmínil, že by měl jiného bratra krom Mycrofta (i to však bylo až po několika letech), o možném třetím bratrovi se spekuluje už od publikace povídky narážka na možného třetího z bratrů, o němž se spekuluje už od vydání povídky Řecký tlumočník (v níž se poprvé objevuje i Mycroft), kde Holmes zmiňuje, že pochází z rodu venkovských šlechticů (v té době bylo obvyklé, že nejstarší syn převzal rodinné sídlo, zatímco mladší se často věnovali kariéře ve vládě nebo ve státních službách jako Mycroft), v Holmesově fiktivním životopisu Sherlock Holmes of Baker Street (Sherlock Holmes z Baker Street) bere jeho autor William Baring-Gould existenci nejstaršího bratra, který zůstal v rodinném sídle, jako fakt a pojmenovává ho Sherringford (podle jednoho ze jmen, které chtěl Doyle původně dát svému detektivovi), zatímco ve filmu The Adventure of Sherlock Holmes' Smarter Brother (Dobrodružství mladšího a chytřejšího bratra Sherlocka Holmese) byl oním třetím bratrem naopak nejmladší Sigerson (jeden z Holmesových aliasů)

William Sherlock Scott Holmes - Sherlockovo jméno ve Wold Newton Family, jehož konceptem je vytvořit rodokmen spojující mnoho fiktivních postav spolu navzájem i s různými historickými postavami

„Ále, nějaká práce v utajení ve východní Evropě.“ - právě v povídce Poslední poklona se Holmes věnoval čistě špionské práci (ne však ve Východní Evropě, ale v Americe a Británii, jež, mimochodem zahrnovala poskytování falešných dokumentů cizímu agentovi), o kterou ho požádala vláda a kterou proto „nemohl odmítnout“, třebaže už byl tou dobou léta v důchodu